Janov, po staletí nejvýznamnější středomořský přístav, ztrácí na významu a potřebuje nutně investice.
Janov, po staletí nejvýznamnější středomořský přístav, ztrácí na významu a potřebuje nutně investice.
autor: iStock

Když chce podnikatel z Milána nebo jiných míst na ekonomicky silném severu Itálie dovézt zásilku ze zámoří, nabízí se mu přístav v Janově. Od Milána ho dělí jen 150 kilometrů, tedy pár hodin cesty. Jenže firmy z italského severu, který je hospodářským motorem celé země, využívají raději vzdálený nizozemský přístav Rotterdam nebo belgické Antverpy. Z blízkého Janova může doprava trvat i tři dny, z Rotterdamu to dopravci zvládnou za 24 hodin. Problémy Janova jsou přitom typické pro celou Itálii.

"Velká část zboží určeného pro jih Evropy se vykládá v přístavech na severním pobřeží kontinentu a na jih se dostává po souši," libují si švýcarské železnice, které na současném stavu vydělávají. Z jejich firemního magazínu cituje italský deník La Stampa.

Janov je největším italským přístavem a objem zboží, které se pod typickým majákem ze 16. století odbaví, roste. Mohlo by ho ale být ještě víc. Pokud by se veškeré zboží pro sever Itálie vykládalo v Janově, přístav by měl o miliardu eur ročně vyšší tržby a pracovalo by v něm o třetinu víc lidí než dnes.

Stejně jako celá italská ekonomika má Janov problém s infrastrukturou, ta potřebuje modernizovat, ale chybí k tomu peníze.

Investice v zemi klesly oproti době před krizí o víc než 30 procent, konstatují Ferdinando Giugliano a Christian Odendahl ve studii think-tanku Centre for European Reform.

I přes současné problémy si Itálie uchovává druhou největší průmyslovou výrobu v eurozóně po Německu, proti roku 2008 ale její objem spadl o čtvrtinu.

Jako by to symbolizovalo osud Janova, který ve středověku býval spolu s Benátkami nejdůležitějším přístavem ve Středomoří, teď ale prohrává s konkurencí.

Pro dnešní potřeby chybí Janovu dostatečné železniční spojení s ekonomickými centry na severu země. Naprostá většina zboží, až 95 procent, se proto vozí z Janova do Milána a okolí po silnicích, které tak jsou přetížené. 

"Výstavba velkokapacitní železnice, která spojí Milán a Janov, je naprosto zásadní k tomu, aby se zboží dalo rychle přepravit," uvedl pro deník La Stampa ředitel jedné ze sekcí janovského přístavu Gilberto Danesi. Stavba požadované moderní trati už začala a má být hotová v roce 2021.

Ještě akutnější je v tuto chvíli pro italskou ekonomiku situace tamních bank. I ty patří k nejstarším v Evropě, momentálně ale drží nesplácené úvěry za 360 miliard eur. Kvůli tomu omezily financování firem, což se negativně odráží na hospodářském růstu země.

Autoři: Ondřej Houska