Zmínka o systému Galileo se poprvé objevila ve sdělení Evropské komise v únoru 1999 a od té doby se systém blíží ke své realizaci. Hlavním gestorem programu Galileo je Evropská komise, poskytováním prvních služeb je ale pověřena agentura GSA, která sídlí v Praze.

První dvě experimentální družice Giove-A a Giove-B byly vypuštěny v letech 2005 a 2008 a na základě zkušeností z jejich provozu byla navržena evropská navigační družice GalileoSat. Navigační systém Galileo má celkem tvořit alespoň 24 provozních družic a šest družic záložních, všechny ve výšce zhruba 23 000 kilometrů nad Zemí.

V tuto chvíli se ve vesmíru nachází 18 družic a zbývajících 12 by mělo být vypuštěno do roku 2020, kdy má být systém v plném provozu a maximálně dostupný.

Evropa se tak zařadila mezi hlavní světové hráče na poli družicové navigace, jakými jsou zejména Spojené státy americké s populárním a dlouhodobě využívaným systémem GPS, Rusko se systémem Glonass a Čína s Beidou. 

Podle ministerstva dopravy má být oznámen termín zahájení počátečních služeb systému Galileo „v nejbližší době“. Dostupné bude pro všechny, kdo mají přijímač Galileo, například ve svém mobilním telefonu.

Zatímco v roce 2010 existovali pouze tři výrobci čipových sad kompatibilních se systémem Galileo, dnes takové čipové sady vyrábí 17 společností, což představuje více než 95 procent celosvětové nabídky.

Lepší pokrytí signálem a přesnější určování polohy

Signál systému Galileo byl navržen tak, aby byl kompatibilní s GPS. V místech, kde byl doposud špatný nebo žádný signál, například v ulicích měst se zástavbou zastiňující výhled na oblohu, systém Galileo částečně zaplní mezery bez dostatečného pokrytí družicemi GPS. Postupem času, jak bude počet družic Galileo na oběžné dráze narůstat, uživatel zaznamená nejen lepší pokrytí signálem, ale i přesnost v určení své polohy.

Podobně jako americký systém GPS nabídne Galileo pro všechny uživatele bezplatné určení polohy pomocí tzv. otevřené služby (OS). Dále bude spuštěna šifrovaná veřejně regulovaná služba (PRS), která bude k dispozici pouze veřejným orgánům pro účely ochrany obyvatelstva, pro hasičské záchranný sbor, celníky a policii.

Třetí spouštěnou službou bude pátrací a záchranná služba (SAR), která je evropským příspěvkem k mezinárodnímu systému nouzové lokalizace Cospas-Sarsat a umožní zkrátit dobu potřebnou pro detekci lodí v nouzové situaci na moři či osob ztracených v horách ze tří hodin na 10 minut.

Galileo také garantuje vysokou přesnost časové informace, což využije zejména telekomunikační sektor, bankovní sektor pro synchronizaci finančních transakcí a energetický sektor pro synchronizaci distribučních energetických sítí.

Související