Počet případů zcizeného nákladu falešnými dopravci v Česku klesá a přesouvá se do zahraničí.
Počet případů zcizeného nákladu falešnými dopravci v Česku klesá a přesouvá se do zahraničí.
autor: Shutterstock

Podvodníci v nákladní dopravě polevili ve své aktivitě. V posledních dvou letech došlo k rapidnímu snížení počtu případů, kdy tzv. fantomoví dopravci pomocí zfalšovaných dokumentů nebo vstupem do řádných, ale mnohdy krachujících dopravních firem ukradli kamiony s nákladem.

"Neznamená to, že by pachatelé upustili od páchání této trestné činnosti, ale spíše se přesunuli do jiných destinací. Nemalou měrou se o to přičinili odesilatelé a zasilatelé, ale i vlastní činnost policejních orgánů v ČR, na Slovensku a v Maďarsku," říká Ivo Kartus z Policejního prezidia ČR s tím, že se podvodní dopravci přesunuli zejména do Francie, Německa, Rumunska nebo Rakouska.

Podle oficiálních policejních údajů došlo na českém území za první tři čtvrtiny letošního roku jen k šesti případům s celkovou škodou osmi milionů korun, přičemž před dvěma lety to bylo ve stejném období mnohonásobně víc (viz tabulka). Nejvíce případů se stalo kolem roku 2012.

Pokud se k letos evidovaným případům přidají i nedokonané pokusy a problémy, které se českým firmám přihodily v zahraničí, celkový počet se může vyšplhat i na pár desítek, říká Luboš Mervart z Merka Spedition, který působí jako předseda pracovní skupiny pro podvody v dopravě Svazu spedice a logistiky ČR. Nicméně i tak je tendence klesající. "Otázka je, jestli to je kvůli tomu, že se začíná respektovat zákon, o čemž pochybuji. Spíš je to tím, že opatření se dělají na všech možných stranách, což přináší ovoce," říká Mervart.

"Množství zcizení přeprav ubývá i díky medializaci tohoto problému, různým školením, konferencím atd. Nicméně pořád je důležité na to upozorňovat a ověřovat si všechny důležité informace, protože riziko stále existuje," dodává Daniel Priban, šéf české a slovenské pobočky společnosti Timocom.

Podstata páchání fantomových přeprav je podle Kartuse stále stejná: podvodníci využívají nepozornosti odesilatelů a spedičních firem a mnohdy špatného nastavení bezpečnostních opatření a technického zabezpečení na místech, kde se nakládá.

Způsob provedení se přesto lehce mění. Zatímco v letech 2011 a 2012 docházelo ke klasickému zcizení identity dopravní firmy, další roky se "ujal" zejména sofistikovanější, hůře rozpoznatelný trik - majetkové propojení či vstup podvodníků do normálních dopravních firem, které jsou na prodej nebo krachují.

Stále platí, že nejdůležitější prevence proti tomuto druhu podvodu je důkladné ověřování všech informací a dokumentů a zavádění bezpečnostních opatření, zejména kamer na místě nakládky. "Provádějí se ale také nové typy opatření softwarového charakteru a sledování majetkových změn u dopravních firem," popisuje Luboš Mervart.

Spediční databanky

K nárůstu podvodných přeprav došlo zejména v souvislosti s rozvojem internetu a tzv. spedičních databank (označovaných i jako burzy nákladů), které propojují dopravce s volnými vozy a odesílatele s nákladem k transportu a za poplatek dávají přístup k některým údajům o přepravách.

"Určitě nedoporučujeme nikomu, aby uváděl informace o tom, jaká je hodnota zboží nebo o jaké zboží se jedná. A také to prakticky nikdo neuvádí. Náklad se popisuje například jako paletové zboží, ADR apod. Proč tyto podvody vznikly v souvislosti s burzami, je logické - nacházejí se na nich základní informace typu, kde se něco přepravuje. Často se proto stávalo, že zloději ukradli třeba prázdné plechovky, skelnou vatu nebo nějaké jiné zboží s nízkou hodnotou. Že by takto ukradli třeba elektroniku, se stávalo zřídka," říká Daniel Priban.

Spediční databanky vzešly zejména z rychlého rozmachu kamionové přepravy a celkové změny dodavatelských řetězců, kdy se klade větší důraz na rychlost a flexibilitu přeprav. Na druhou stranu dopravci se po finanční krizi snaží více zefektivnit svůj provoz a lépe vytěžovat vozy. Díky nárůstu možností internetu je tak dnes naprosto běžné, že spediční a dopravní firmy, ale i objednatelé přeprav burzy nákladů využívají, a to mnohdy i několik najednou. U nás jsou nejvyužívanější platformy společností Timocom, Raaltrans a Trans.eu.

Od boomu fantomových dopravců před několika lety ale spediční databanky značně zpřísnily kritéria, za kterých vpouští zájemce do svých přepravních platforem. "Každá firma, která se chce stát naším uživatelem a mít přístup k datům, musí být prověřena, protože z jedné i druhé strany se dají informace zneužít," říká šéf české pobočky Timocomu.

Denně se do této burzy přihlašuje 15 až 20 nových klientů, někteří se také odhlašují, ale celkový počet stále roste. Prověřit všechny nové klienty osobně tak firma nezvládá. "Máme proto lokální oddělení tzv. business security, což je jakési oddělení bezpečnosti, které má na starosti překontrolovat a prověřit skutečnou identitu příchozích firem. Máme na to své algoritmy. Metodika je poměrně sofistikovaná, což dokládá i to, že počet pokusů o napadení dramaticky poklesl," říká Daniel Priban.

Jelikož je pro podvodné dopravce dnes už velice složité dostat se do spedičních databank, snaží se informace o přepravách získávat i přes běžné uživatele. "Dochází ke zneužívání smluv se spedičními databankami, speciálně u malých dopravců. Přes ně se informace můžou dostávat dál," potvrzuje Luboš Mervart.

Fantomoví speditéři

Vedle fantomových dopravců, kteří jsou mediálně nejznámější, existují ale i podvodní speditéři a odesílatelé, byť ne v takovém množství. Souvisí to s tím, že firmy začaly postupně do svých skladů instalovat kamery a zavádět další bezpečnostní opatření, takže podvodníci začali k přepravě vysílat regulérní dopravce se správnými doklady. Tak vznikly vlastně fantomové spedice.

"Dopravce pak během přepravy dostane informaci o změně dispozice, tedy změně místa vykládky. A tady dochází podle úmluvy CMR ke třecí ploše. Podle ní může dispozice měnit jen ten, kdo disponuje originálem nákladového listu. Originál má určitě odesílatel. Dopravce ale mnohdy nemusí vědět, jestli ho skutečně má i speditér. Měl by se ho zeptat, falešný speditér ale určitě řekne, že ano. Mezitím si na pár hodin pronajme sklad, dopravce mu předá zboží a podvodník s ním hned potom zmizí," popisuje Daniel Priban okolnosti typického případu.

Přeprodávání přeprav

K podvodům v nákladní dopravě přispívá i přeprodávání přeprav, které je dnes velice běžné. "Výrazná část speditérů v České a Slovenské republice funguje tak, že nemají vlastní zákazníky, a tak hledají na burzách informace o přepravních zakázkách. Když najdou nějakou vhodnou, často ji zduplikují v jiné spediční databance," říká Daniel Priban. Pokud se takovému zprostředkovateli, či spíše přeprodávači podaří nalézt "svého" dopravce, ozve se původnímu speditérovi a tohoto dopravce mu nabídne (blíže viz rozhovor na str. 10).

Anebo dopravce, který nemá volné kamiony, přeprodá svou zakázku jinému dopravci. "To znamená, že byť odesílatel, tedy vlastník zásilky předal zásilku k přepravě smluvnímu dopravci, kterého si prověřil všemi dostupnými prostředky, už mu několik přeprav odvezl a je to například i známá velká dopravní společnost, může jeho zásilka skončit v rukou falešného dopravce, kterému tuto přepravu jeho osvědčený dopravce přeprodal," popisuje Dagmar Sýkorová z pojišťovací makléřské společnosti Renomia.

Řešením tak je, aby odesílatel zakázal svému dopravci zakázku přeprodávat, případně pokud využívá služeb speditéra, stejně tak by měl i jemu zakázat přeprodej zakázky jinému speditérovi. "Je to velké bezpečnostní riziko, jelikož při tomto způsobu zadávání přeprav dochází k velkému snížení ostražitosti při výběru přepravní společnosti," říká Ivo Kartus z Policejního prezidia ČR.

"Obecně platí, že čím víc mezičlánků, tím větší riziko, že může dojít k nepřesnosti v předávání informací, že může například vypadnout jeden prvek v řetězci a pak není možné informaci předat včas. Když je přiměřený počet mezičlánků, optimálně jeden, a ten mezičlánek pracuje ve prospěch obou dvou stran - objednatele přepravy i dopravce, a to u případů, které nejsou jednoduché, tak je to ku prospěchu všech stran," myslí si Luboš Mervart.

Případ Marylin

Typickým případem zneužití zakázky, která byla přeprodaná, byla krádež exponátů směřujících v kamionu do Prahy na výstavu o Marylin Monroe v roce 2013. Podle soudního spisu převzali neznámí členové organizované zločinecké skupiny kontrolu nad slovenskou přepravní společností, jejímž jménem pak reagovali na nabídky přepravy na spediční burze a získané zakázky zadávali dalším firmám. Při přepravě jim pak zavolali, že původně plánované místo vykládky zboží se změnilo.

V případě "akce Marylin" podvodníci nejspíš získali zakázku od jedné z globálních spedičních firem, samotný přesun zadali regulérní dopravní firmě, následně si v Česku domluvili pomocníky, kteří překládali kamiony. Ti pak v holešovickém přístavu pomohli "odklonit" náklad, který zahrnoval například diář slavné herečky, černé síťované punčocháče či pozvánku na narozeniny Johna Kennedyho, na neznámé místo. Případ ale stále ještě není dořešen.

"Nejhorší je změna dispozice v průběhu přepravy. Jakmile k ní dojde, určitě by mělo dojít i ke zvýšení pozornosti. Ale u každé normální přepravy platí prověřovat a zase prověřovat - adresy, doklady, prostě veškeré informace," říká Luboš Mervart ze Svazu spedice a logistiky.

"Jakmile do obstarávání přepravy vstoupí jakýkoliv prvek diletantismu a nepozornosti, možnost, že se něco stane, se zvyšuje. Diletantismus vstupuje obecně do našeho života, odbornost klesá a vládnou peníze. I u renomovaných firem rozhoduje jen cena, čímž je zaděláno na malér," dodává Mervart.

Autoři: Radek Novotný