Nejpozději v šest ráno musí Susanne Grunwaldová sedět v autě a uhánět po dálnici. "Stačí vyrazit o pět minut později a už se dostanu do zácpy, která mě zdrží klidně o patnáct minut," říká osmatřicetiletá ekonomka.

Dochvilnost se ani na německých dálnicích, kde není omezená rychlost, neodvíjí od síly motoru auta. Na 115 kilometrové cestě mezi západoněmeckým Bonnem, kde bydlí, a její kanceláři v Bochumi Susanne musí jet přes jednu z nejfrekventovanějších dálnic Německa, A3. Denně zde projede na 150 000 aut. 

"Dálnice je sice šestiproudá, ale de facto pořád jsou tu zácpy," vypráví Susanne, která na cestu při troše štěstí potřebuje zhruba hodinu. Její dojem potvrzuje i statistika automobilového klubu ADAC, podle níž na Severní Porýní-Vestfálsko připadá 32 procent všech dopravních zácp v Německu.

S novým investičním plánem německé vlády by se v příštích letech situace konečně měla zlepšit. Do roku 2030 vláda hodlá do infrastruktury investovat rekordních 264,5 miliardy eur (asi 7,15 bilionu korun), z toho 49,4 procenta poputuje na výstavbu silniční sítě. Dalších 41,3 procenta je určeno na výstavbu drah a zbytek na vodní cesty.

"Hlavní zásadou plánu je snaha dosavadní infrastrukturu zachovat, obnovit a rozšířit. Na to je určeno zhruba 70 procent prostředků," řekl při představení plánu spolkový ministr dopravy Alexander Dobrindt. Nová výstavba je podle něj druhořadá a budou na ni využity prostředky, které skutečně zbudou. 

Experti a ekonomové po navýšení investic do infrastruktury volají již delší dobu a upozorňují, že dobrá infrastruktura je důležitým kritériem pro mezinárodní konkurenceschopnost země a lákadlem pro nové investory. Německo ale již delší dobu v této oblasti vykazuje velké nedostatky, což do jisté míry souvisí také s financováním těchto projektů.

Okresní rozpočty nestačí

Přibližně polovinu investic totiž mají z vlastních rozpočtů pokrýt jednotlivé okresy a komunální vlády, těm ale peníze chybí. Musí totiž zároveň zajistit výstavbu mateřských školek, škol a nově také pokrýt náklady spojené s ubytováním a zajištěním uprchlíků.

Podle studie ekonomického institutu Deutsches Institut für Wirtschaftsforschung (DIW) komunální investice do infrastruktury již několik let klesají, od roku 1991 se investice zmenšily přibližně o polovinu. A od počátku tisíciletí investované prostředky dokonce již nevystačí ani na to, aby byla stávající infrastruktura zachována či modernizována. "Výše čistých investic, tedy rozdíl mezi investicemi a odpisy, je od roku 2003 negativní. Obce neinvestovaly přes 46 miliard eur“, tvrdí Claus Michelsen, ekonom z  DIW.

Nynější plán by měl některé mezery zaplnit. Program čítá přibližně 1000 projektů, původně jich bylo navrženo dvakrát tolik. Prostředky mají být rozděleny "rozumně", jednotlivé projekty jsou řazené podle priorit. V první řadě jde podle Dobrinta o odstranění kritických míst, tedy o úlevu na dálnicích a železničních tratích, které jsou přetížené.

Celkově by podle plánu mělo dojít k rozšíření stávajících dálnic o 1700 kilometrů. Jedním z těchto projektů je také dálnice A3, vedoucí napříč Německem, či dálnice A8 u Mnichova. Právě západ Německa by z nového investičního programu měl profitovat nejvíce, v rámci porevoluční výstavby a podpory východu byl v posledních letech poněkud zanedbáván.

Nejvíce peněz by mělo putovat právě do Severního Porýní-Vestfálska, jež je nejen nejlidnatější německou spolkovou zemí, ale především důležitou dopravní spojnicí. Kritických je zde podle ministerstva dopravy zhruba 300 kilometrů dálnic. "To je největší program na řešení dopravních zácp, který jsme kdy měli. Dostaneme 37,4 procenta všech prostředků určených na akutní případy," těší se tamní ministr dopravy Michael Groschek.

O něco klidnější by tak za pár let mohla být i cesta do práce Susanne Grundwaldové. Právě její úsek po A3 kolem města Leverkusen je jedním z hlavních projektů. Dálnice zde má být rozšířena na osm pruhů.

Související