Za dva měsíce od svého otevření projelo tunelem Blanka 3,4 milionu aut. Více než desetikilometrový komplex, který stál nakonec 43 miliard korun, splnil podle náměstka primátorky Petra Dolínka očekávání. Náměstek tvrdí, že díky tunelu zmizelo z povrchu výrazné množství aut.

"Denně jím projede pře 60 tisíc automobilů a to číslo roste," řekl.

Auta zmizela z povrchu zejména v Praze 7. Například ve Veletržní poklesl provoz z 35 na 23 tisíc automobilů denně, na Milady Horákové na Letné pak byl pokles z 39 tisíc na 15 tisíc. Ze 68 na 79 tisíc denně ale přibylo aut například do problematické ulice v Holešovičkách, podle magistrátu je zde ale i přesto doprava plynulejší. Ubylo totiž aut v navazující Argentinské ulici, která byla ve špičkách špuntem.

Naopak stále problematická zůstávají Dejvické náměstí či Patočkova. Velké problémy mají řidiči na Malovance, a to především ti, co tu jezdí jen příležitostně. Na obří křižovatce, která spojuje Blanku se Strahovským tunelem a současně výpadovkou na Karlovy Vary či Střešovicemi, se totiž někteří řidiči kvůli její komplikovanosti ztráceli.

"Na asfalt bude nastříkán směr jízdy," uvedl Dolínek k chystaným změnám tohoto problematického místa. Stejně tak se vytvoří speciální odbočovací pruh u křížení Patočkovy ulice s ulicí Pod Drinopolem. Dosud tu totiž řidiči z Blanky neměli kde odbočit do Břevnova.

Například v okolí Vítězného náměstí v Dejvicích, přezdívaného kulaťák, se situace zlepšila, protože si část řidičů našla nové cesty. "Doprava v Dejvicích se rozložila, žádná z ulic není výrazně přetížená," řekl.

Podchod či semafor?

U Vítězného náměstí také pomáhají situaci usměrňovat policisté, kteří regulují proudící dav chodců, kteří chodí na tramvajovou zastávku. "Policisté tam regulují provoz od půl sedmé ráno. Ale v 21. století to není moc smysluplné řešení," řekl Dolínek, podle něhož se teď zvažuje, zda zavést například světla či se vrátit k myšlence podchodu pod Svatovítskou a případně i ulicí ČS Armády.

Plány na podchod už byly, ale byly předimenzované a kvůli jeho odhadované ceně šly do šuplíku. "Cena dosahovala až k miliardě. Tak jsem s projektanty dohodl, ať přepočítají, kolik by mohla stát nějaká rozumnější varianta," řekl Dolínek. Podle něj je ale definitivní rozhodnutí na městské části Praha 6.

Ve hře je také stavba obchvatu Vítězného náměstí, který prosazuje Praha 6 a dokončuje studii. Ten by měl spojit Prašný most s Evropskou třídou. Zde by se mělo začít stavět zřejmě nejdříve za dva roky. 

Pražští politici a úředníci chystají podle Dolínka také několik dalších drobných změn, například změnu světelné signalizace či preferenčních pruhů pro MHD. Jeden o délce 800 metrů byl například otevřen pod Barrandovským mostem.

"Zkrátil dobu jízdy autobusu o 4 až 6 minut," tvrdí Dolínek. Mezi dalšími plány jsou například přechody Sokolské a Legerovy ulice na Praze 2.

Radlická radiála a Blanka 2

Nejvíce by ovšem řidičům i obyvatelům metropole pomohlo dokončení celého Městského okruhu. Zatím chybí jeho plná třetina. Podle Dolínka by měla být schválena trasa v podobě, kterou město navrhlo již před několika lety. Tedy tunelem pod Bulovkou a pokračováním přes Balabenku na Štěrboholskou spojku. Uvedený úsek má celkem 8,8 kilometru a vede z poloviny pod zemí.

"Tato trasa má už několik let schválenou EIA. A ta doporučuje jednoznačně trasu tunelem," uvedl Pavel Šourek ze společnosti Satra, který projekt okruhu připravuje. K tomu by měla přibýt 1,4 kilometru dlouhá Libeňská spojka. Třetí prioritou je pak podle Dolínka Radlická radiála.

"Nyní jsme to poslali k posledním připomínkám městským částem. Rád bych definitivní návrh předložil v lednu," uvedl.

Problém je ovšem financování. Město totiž současně chce stavět metro D, které má stát přes 30 miliard korun, a je otázka, jestli bude mít vůbec dost peněz rozjet další stavbu. Jen u dokončení okruhu se předpokládaná cena pohybuje mezi 30 a 40 miliardami korun.

"Toto je suma bez investic, které si budou přát městské části a které taky samy zaplatí," uvedl Dolínek. Podle něj se už nebude moct opakovat situace jako u Blanky, kdy stamilionové změny projektu, které prosadily radnice městských částí, platilo nakonec samo hlavní město.

Ani u jedné ze staveb tak není jasné, kdy by se mělo kopnout do země a už vůbec ne kdy by mohly být v provozu. Předchozí vedení radnice mu totiž nenechalo žádné připravené stavby. "Zdědil jsem jediné stavební povolení, a to na opravu Libeňského mostu. A to propadlo," konstatoval Dolínek.

Městský okruh má navíc ještě jeden problém: základní podmínkou EIA totiž je, že ruku v ruce s ním má jít zavedení mýtného v centru a musí být zprovozněn až poté, co bude dokončen vnější Pražský okruh. I jeho východní část je přitom v nedohlednu.

"Musíme být připraveni. Kdybychom měli čekat, až bude okruh kolem Prahy, nabírali bychom zbytečné zpoždění," tvrdí Dolínek. Pokud ale město vnitřní okruh dokončí dříve, než bude stát vnější Pražský okruh, tak stejně nebude mít problém uvést ho do provozu.

Vyřeší to šalamounsky jako se zprovozněním Blanky, u jejíž stavby byla totožná podmínka: uvede jej do zkušebního provozu a oficiální kolaudace bude až po dokončení vnějšího okruhu.

Související