Už jste vybrali vašeho nástupce na pozici ředitele DámeJídlo.cz?

Momentálně jsme v procesu výběru, máme jednoho žhavého kandidáta, nyní probíhají jednání mezi lidmi z centrály Delivery Hero a ním.

Je to někdo z oboru?

To nebudu komentovat.

Jaké jsou požadavky na kandidáty?

Uvažovali jsme o dvou profilech. Měl by to být buď někdo silný v on-line, marketingu a obchodu, nebo někdo silný provozně. S tím, že vybraný člověk by si pak dobudoval tým tak, aby se mu vykompenzovala i druhá stránka. A našli jsme někoho, kdo je silný v on-line marketingu. Jsme mladá firma, průměrný věk tady v kanceláři je kolem 26 let, takže jsme také hledali člověka, který do tohoto prostředí zapadne.

Ve starším článku jsem se dočetl, že letos by se mohl váš obrat přiblížit k miliardě. Jak jste s tím daleko?

Přibližujeme se. Máme nyní meziroční růst kolem 70 procent. Bohužel to ještě nebude miliarda, to bychom museli růst přes 100 procent. Budeme asi potřebovat ještě jeden rok.

Podle vašeho webu to vypadá, že zajišťujete rozvoz jídla po deseti českých městech. V tiskových materiálech jich ale udáváte 150. Jak tedy vypadá vaše rozvozová síť?

Většinu objednávek, které přijdou na náš web, si restaurace rozvážejí samy - mají svého vlastního kurýra a vlastní minilogistickou síť. S tímto modelem jsme přítomni zhruba ve 150 městech a nedávno jsme začali rozvíjet i Slovensko.

Na Slovensku jste fungovali už dříve?

Ano, ale nikdy jsme se na to příliš nesoustředili. Asi před dvěma třemi měsíci jsme začali nabírat obchodní a marketingový tým, abychom to tam více rozjeli. Zatím jsme na Slovensku měli spíše jen zapíchnutou vlaječku a teď už tam chceme začít i růst.

Zpátky k vaší logistické síti...

Takže ten základní model je prakticky v každém trochu větším městě. A v největších českých městech plus Bratislava jsme spustili vlastní rozvoz. Máme kurýry, kteří jsou našimi zaměstnanci, dáváme jim práci, prostředky jako auto, telefon apod. Takto to funguje v šesti městech.

Máte něco jako vlastní depa?

Firma je centralizovaná do Prahy. Je tu IT, finance, obchod atd. Kurýrů máme celkem něco přes 170, každých asi 15 má svého týmlídra, který vůči nim plní určité funkce. V Praze je těchto skupin sedm nebo osm. Byť má něco přes deset procent populace, vytváří Praha kolem 65 procent poptávky.

Spolu s kanceláří funguje depo jen v Praze. Měli jsme je i v ostatních městech, ale zjistili jsme, že v nich většinu času vlastně nikdo nebyl, protože kurýři jsou pořád v terénu. Stejně tak se můžou potkat a vyměnit si papíry v restauraci nebo u někoho doma. Takže jsme ostatní kanceláře zrušili, čímž jsme trochu ušetřili náklady.

Kolik zakázek ze svého webu rozvezete prostřednictvím vlastních kurýrů?

Asi čtvrtinu.

Své kurýry má tedy v Česku poměrně dost restaurací...

Je to tak, ale Česko je v tomto ohledu dokonce ještě dost slabé. Odhadujeme, že svého kurýra má u nás 2500 až 3000 restaurací z celkového počtu kolem 20 až 25 tisíc. V zahraničí je ten poměr opačný - svého kurýra má často kolem 80 procent všech restaurací. A to byl i důvod, proč jsme v Česku museli na začátku spustit vlastní logistickou síť. Je to místní specifikum. V zahraničí tyto platformy, jako je DámeJídlo.cz, mohly začít fungovat, aniž by budovaly svoji logistiku.

U nás bychom bez vlastní logistické sítě mohli mít pizzerie a možná suši v Praze. My jsme ale chtěli nabídnout širší škálu chutí, jenže restaurace své kurýry neměly. Když přeskočím na svou novou, začínající funkci - podařilo se nám něco, co je globálně unikátní. Naše logistika v Česku je lehce profitabilní a je na špičce.

Stává se vám, že restaurace ruší vlastní kurýry a přecházejí na vaše?

V Česku zatím ne, protože to není naše priorita. Neměli jsme zájem zařizovat pro restaurace outsourcing těchto služeb, takže jsme za nimi nikdy nechodili s tím, aby přestaly dělat vlastní rozvoz a nechaly ho na nás. Místo toho jsme se soustředili na svůj rozvoz. Ale myšlenka, která vznikla v Berlíně (v centrále Delivery Hero - pozn. red) a kterou jsem dostal na stůl, je udělat přesně toto - přijít za restaurací a říct, že máme funkční logistickou síť, takže může rozvoz nechat na nás. První zkušenosti s tím jsou velice dobré. Pro většinu majitelů restaurací je to, že musí provozovat vlastní kurýrní síť, komplikované a nechtějí to dělat. Protože kurýry je třeba nabrat, kontrolovat, administrovat atd.

Říkal jste, že většinu zásilek doručíte do hodiny. Kolik procent to je?

Asi 90 procent.

Jak funguje vaše IT?

Máme dva základní systémy. Jeden je hlavní systém pro DámeJídlo.cz - operuje frontend našeho webu, lidé tam zadávají objednávky, zprostředkovává platební styk, drží historii objednávek. Vedle toho stojí logistická platforma, která je na tom nezávislá a která se stará primárně o kurýry. Logistická platforma přijme přes interface objednávku a má v sobě mechanismy, které umožní najít správného kurýra. Funguje to tak, že každý kurýr má GPS, které v reálném čase posílá data.

V nějakém mobilním terminálu?

Je buď v mobilu, ale primárně používáme GPS nainstalované napřímo do aut. Takže máme dostatečně přesnou informaci o poloze kurýra, a to v reálném čase. Dispečer vidí na mapě kurýry, vidí jejich naplánované cesty. Po Praze jich jezdí kolem 70, takže rozhodování o přidělení zásilek se nedá dělat jen očima. Proto máme kalkulační nástroj, který vezme zakázku a zkusí ji jakoby přiřadit všem kurýrům ve všech možných kombinacích a hledá nejvhodnější variantu. Dělá to tak, že u každé varianty spočítá, co to udělá s časem doručení - jestli stihneme všechny časové sliby. Druhý parametr je, kolik najedeme kilometrů. Stroj ze všech variant vybere jen ty, kde časy stihneme a pak je seřadí podle vzdáleností - od varianty, kdy najedeme inkrementálně nejméně kilometrů, až po tu, kdy jich je nejvíce. Automatický výpočet trvá dvě tři vteřiny a pak dispečer vybírá nejvhodnější variantu. To samé ještě necháváme udělat člověka, protože ten bere v úvahu více parametrů. Například to, když jede kurýr na kole, že ho nepošle do kopce, nebo velké zakázky nedá kurýrům na motorkách.

A když dispečer vybere variantu, kurýrovi to zapípá v mobilu. Máme vlastní aplikaci, na kterou mu přijde itinerář zastávek.

Myslel jsem, že jídlo u vás rozvážejí jen auta...

Je jich většina, máme ale i motorky a kola.

Když se to kurýrovi hodí na cestu, může najednou nabrat více zakázek a teprve potom je rozvážet, nebo musí nejdřív doručit zakázku a pak dostane další?

Jakákoliv kombinace je možná, pokud dává smysl a splňujeme časové požadavky.

Jsou ve vašem systému nějak zakomponované informace o dopravní situaci?

Dopravní situace je sledovaná automaticky a náš systém ji bere v úvahu. Využíváme mapu Googlu, která dopravu zahrnuje.

Je možné za jídlo platit kartou při převzetí?

Není. Pokud chce člověk platit kartou, většinou to udělá už na webu. O možnosti platit za jídlo kartou kurýrovi přemýšlíme spíše ve zmíněném mezinárodním projektu. Už jsme dostali nějaké nabídky - existují třeba malé čtečky, které se propojí s mobilem.

Podle vašeho webu stojí rozvoz jídla většinou od 15 do 35 korun. Je to pro vaši logistiku jediný zdroj příjmů?

Není, toto je menší část. Větší část příjmů tvoří platby od restaurací za službu. Vždycky jsme to dělali tak, že pokud se nám v logistice podařilo vytvořit lehký profit, o trochu jsme snížili poplatek pro konečné zákazníky. Postupně klesl průměrný poplatek za rozvoz na půlku toho, kolik stál před rokem a půl.

Líbí se mi citát od šéfa Amazonu Jeffa Bezose, který říká, že jsou dva typy firem: ty, které se snaží najít způsob, jak si účtovat víc, a ty, které se snaží najít způsob, jak si účtovat míň. A my patříme mezi ty druhé.

Kdo určuje ceny za rozvoz?

Tam, kde rozvážíme, je určujeme my. Někde je rozvoz i zadarmo. To je většinou u restaurací, které si jídlo vozí samy. Pak bývá ale často zároveň uvedená minimální cena objednávky.

Předpokládám, že jídlo se vozí hlavně přes oběd a pak večer, je to tedy dost nevyvážené. Říkal jste, že kurýři jsou vašimi zaměstnanci - jak je vytěžujete?

Je to kombinace více věcí. V době mezi špičkou kolem oběda a večeře snižujeme cenu za náš rozvoz na polovinu. Snažíme se tím zákazníky motivovat, aby objednávali i mimo špičky. Další nástroj je, že jakmile mají kurýři mezi špičkami více času, můžou si zajít na oběd. Třetí nástroj je velice důležitý. Náš dispečink má pro každé město dvě tlačítka. Když už se naše logistika hodně zaplňuje, dispečer zmáčkne na obrazovce jedno tlačítko, které zajistí, že restaurace, které rozvážíme my, se z vršku webu hodí dolů. Takže poptávka po našem rozvozu se sníží. Části zákazníků je jedno, v jaké restauraci si objedná. A zároveň člověk, který chce svou restauraci, tak ji tam najde, i když trochu níž.

Pak je druhé, nouzové tlačítko. Když je naše logistická síť úplně plná, tak po jeho zmáčknutí nejde z restaurací, které rozvážíme, třeba deset minut objednat vůbec nic. Pořád jsou ale na webu desítky jiných restaurací, které mají vlastní rozvoz. Jakmile se naše logistická síť uvolní, tlačítko znovu zmáčkneme a vypnuté restaurace se znovu zapnou.

Za běžných okolností jsou tedy na nejvyšších místech webu restaurace, z kterých rozvážíte?

Není to takto striktně. Řadící funkce bere v úvahu i kvalitu restaurace - jejich rating -, pak úroveň marží nebo minimální cenu objednávky. Vysoké ceny rozvozu i vysoké hodnoty minimální objednávky dáváme dolů. Celkem je asi deset parametrů, které hrají nějakou roli.

Nestěžují si restaurace na to, že je někdy vypínáte?

Občas ano, ale snažíme se na tom pracovat, abychom vypínali minimálně. Je to jedno z nejdůležitějších KPI, které sledujeme.

Je vaše logistika stále propojená s portálem na rozvoz potravin Rohlík.cz?

Ještě ano. Rohlík.cz je tak na nás hodně závislý. Logistika je ale pro ně klíčová, takže si budou budovat vlastní, byť máme výborné vztahy. Projekt rozdělení je v procesu.

Jak do sebe zapadá rozvoz pro dvě firmy najednou?

IT systémy obou firem jsou propojené, a objednávky se tak předávají automaticky. My se k nim chováme jako ke každé jiné zakázce. Rozdíl je jen v tom, že si kurýr nepřijede pro zakázku do restaurace, ale do skladu Rohlík.cz na Žižkově.

Jak teď vypadá vaše konkurence? Delivery Hero koupilo nejen vás, ale i JídloTeď.cz. FoodPanda zanikl...

To byl pokus vstoupit na český trh, vzdali to asi po roce. Odešli i ze Slovenska a z Polska. Zůstalo tu JídloTeď.cz a poté, co jsme se spojili, jsme zjistili, že DámeJídlo.cz bylo desetkrát větší. Takže jsme je plně integrovali do našich procesů. Značka JídloTeď stále existuje, dá se tam objednat, dál ale pracujeme pouze na značce DámeJídlo.

Máte u nás tedy ještě nějakou konkurenci?

Já říkám, že naší největší konkurencí je papírek na ledničce, kde má člověk číslo na svou restauraci, do níž zavolá přímo. Odhadujeme, že veškeré zakázky, které jsou v tomto rozvozovém byznysu, jsou z 25 procent realizovány přes internet. To jsou zejména naše zakázky. A drtivá většina, 75 nebo 80 procent, je, že si člověk zatelefonuje přímo do své restaurace.

Až se dokončí rozdělení logistiky s Rohlík.cz, nezkusíte přidat k rozvozu jídla ještě jiný typ zboží, když už s tím máte zkušenosti?

Přemýšlíme nad tím, čas od času dostaneme nějakou poptávku, ale ještě jsme se tomu nezačali věnovat. Když to srovnám, tak příležitost v rozvozu jídla je pořád výrazně větší. Rozvoz do hodiny je u zboží, jako jsou květiny, dárkové koše nebo malá elektronika, také příležitost, ale český trh k tomu ještě nedozrál.

Osobně si myslím, že je v tom budoucnost. Za pět let bude model, kdy se vozí druhý den nebo až za několik dnů, mrtvý. Bude existovat to, čemu říkáme instant delivery, tedy doručování do hodiny. To převálcuje současný model. Svět tak funguje - lidé chtějí zboží hned. A firmy najdou způsob, jak jim to dodat. Za pět deset let budou samořídící auta. Experimenty v USA jsou velmi reálné a velmi úspěšné a nákladovost rozvozu na poslední míli se díky tomu radikálně sníží.

Průměrná cena za jednu naši zakázku, tedy za jeden dovoz jídel, je něco kolem 300 korun. Na toto zboží, které má nízkou hodnotu, se nám podařilo zavést doručování do hodiny, takže to ekonomicky funguje. Nevidím důvod, proč by to u zboží, které je ještě hodnotnější, jednou nefungovalo úplně stejně.

Delivery Hero koupilo DámeJídlo.cz koncem loňského roku. Co se u vás od té doby změnilo?

Změnil se přístup ke kapitálu a ke znalostem, zejména v marketingu. Západní země jsou v on-line marketingu mnohem dál.

A změnilo se pod vlivem nového majitele něco na vaší logistice?

To naopak. Provozně jsme na tom lépe my. Nedávno jsem byl v Berlíně - zákaznická linka Delivery Hero vyřeší 80 procent zákaznických požadavků do 24 hodin. My jich vyřešíme 80 procent do jedné hodiny. Je to asi tím, že jsme vždy měli horší přístup k penězům, takže jsme museli více dbát na produktivitu, jestli nám to ekonomicky vychází, a museli jsme procesy implementovat chytře.

Procházel jste nějakým výběrovým řízením na novou funkci?

Ne, byl jsem osloven přímo.

Je globální ředitel pro logistiku v Delivery Hero nová funkce?

Ano.

Je smyslem vašeho angažmá na tuto pozici i nějaká forma unifikace logistických systémů v různých zemích a zjednodušení procesů?

Všude jsou lokální specifika, ale když se podíváte, jak se vyrábějí auta - dělají to velmi podobným způsobem kdekoliv na světě. Stejně tak je to u nás. Existuje prostě nějaký efektivní způsob, jak vyřizovat zakázky, jak nabírat kurýry apod.

Mojí novou rolí je zajistit, aby v jednotlivých zemích, kde operuje Delivery Hero, vznikla logistická platforma. A ve většině z nich momentálně neexistuje. Máme ji jen v Česku, Polsku a Anglii. Firma přitom působí ve 34 zemích. Už jsme začali rozvíjet Rakousko a Švédsko a začali jsme se bavit i s ostatními manažery Delivery Hero. Plánujeme cestu do Řecka, Turecka, na Střední východ, do Koreje, Latinské Ameriky i do evropských zemí. Všude je ambice logistiku rozvést.

Podle vašeho profilu jste se logistikou přímo nikdy nezabýval...

Ano, ale v tomto případě to bylo plus. Která firma tady dělá logistiku jako my, že zásilky musí být v desítkách minut vyzvednuté i doručené?

Třeba kurýrní služby.

Ale jsou mnohem dražší než my. Člověk, který má tuto zkušenost, je zatížen tím, jak ty věci dělal jinde a jinak. Kdežto já jsem přišel z úplně jiného prostředí. Vše jsme vymýšleli na "zelené louce" a já jsem nebyl zatížen tím, jak to funguje jinde. Člověk takto snadněji vymyslí řešení, které pro tuto situaci dává smysl.

Zkoušel jste někdy sám jídlo rozvážet?

Ano, všichni lidé z firmy museli zkusit jeden den s kurýrem nebo byli sami v terénu; a také jeden den na zákaznické lince. Člověk potřebuje mít přímou zkušenost, co funguje a co ne. Nevěřím, že firma se dá řídit jen podle dat a tabulek.

Lukáš Uhl

Studoval na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity v Brně a pokračoval na VŠE v Praze v oboru Business administration. Působil mimo jiné ve společnostech L'Oréal, McKinsey & Company nebo Centrum Holdings. Od roku 2013 pracuje v DámeJídlo.cz, nejdříve jako COO, poté jako CEO. Letos dostal nabídku pracovat jako globální ředitel pro logistiku společnosti Delivery Hero, která DámeJídlo.cz vlastní.

Dámejídlo.cz v číslech

- Firma vznikla v roce 2012
- Platformu využívá 2000 restaurací ve 150 městech
- Vlastní kurýrní rozvoz funguje v šesti městech
- Celkem kurýrů cca 170
- Rozvážejí asi 25 % objednávek přes IT platformu
- To je denně kolem 2500 jídel
- Vlastní kurýry má asi 75 % spolupracujících restaurací
- Doručení do jedné hodiny u 90 % zakázek
- Největší poptávka je v Praze - cca 65 % všech objednávek
- Průměrná cena jedné objednávky - 300 Kč
- Meziroční přírůstek počtu objednávek - 73 %

Delivery Hero

Je to jedna z největších firem světa na trhu on-line objednávek jídla. Do Česka vstoupila loni v zimě a koupila rovnou dvě největší české společnosti v byznysu, DámeJídlo.cz a JídloTeď.cz.

Součástí globální sítě Delivery Hero je více než 200 000 partnerských restaurací po celém světě. Delivery Hero má ve třech desítkách zemí přibližně 1500 zaměstnanců, z toho asi 440 ve svém berlínském sídle.


Jeff Bazos říká, že jsou dva typy firem: ty, které se snaží najít způsob, jak si účtovat víc, a ty, které se snaží najít způsob, jak si účtovat míň. A my patříme mezi ty druhé.
Foto: Matej Slávik

V zahraničí má svého kurýra často kolem 80 procent restaurací, u nás je to kolem 15 procent, což je specifikum. To byl i důvod, proč jsme v Česku museli na začátku spustit vlastní logistickou síť, říká Lukáš Uhl, šéf DámeJídlo.cz a budoucí ředitel logistiky společnosti Delivery Hero.
Foto: Lukáš Bíba

Související