O Letiště Leoše Janáčka ­Ostrava v Mošnově má zájem významný čínský investor. Jeho zástupci proto minulý týden navštívili Moravskoslezský kraj spolu s velvyslankyní Číny Ma Keqing.

Kontakty Číňanů a současné reprezentace Moravskoslezského kraje nejsou ničím výjimečným, ovšem právě poslední návštěva by mohla být přelomová. Možnost investice do letecké nákladní přepravy v Mošnově zaujala Čínskou investiční společnost, jejíž roční obrat dosahuje 750 mi­liard amerických dolarů.

"Je to jedna z největších čínských investičních společností, která jednak hledá své vlastní akvizice, ale také podporuje investice čínských podnikatelů po celém světě, například formou úvěrování, záruk a podobně," řekl hejtman Moravskoslezského kraje Miroslav Novák (ČSSD).

Letecká doprava je jednou z významných oblastí, na něž Čínská investiční společnost v posledních letech zaměřila pozornost. Majetkově vstoupila například do londýnského letiště, úzce spolupracuje se singapurskou leteckou investiční skupinou a má specializovanou divizi pro oblast letecké přepravy. Čínští investoři si podle Nováka vyhodnotili, že ostravské letiště má z pohledu cargo přepravy velký potenciál. Svůj záměr ale nechtěli komentovat.

"Když zapíchneme kružítko do Mošnova, dostaneme se až na jih Moravy, dále na Slovensko a také do Polska, tedy celkově k desetimilionovému trhu. To už je pro čínské investory zajímavé," konstatoval hejtman.

V této fázi jednání zůstávají otevřené různé možnosti − od kapitálového vstupu přes partnerství v cargo přepravě až po prodej celého letiště. "Vstup čínských investorů, případně jejich participace na rozvoji nákladní dopravy, by byl určitě velkým impulzem pro další rozvoj letiště," míní obchodní ředitel letiště Robert Hruška.

Varianta celkového prodeje je možná i proto, že právě končí desetiletá blokační lhůta od doby, kdy Česká správa letišť mošnovské letiště převedla na Moravskoslezský kraj. V ní kraj nesměl letiště prodat.

"Ovšem jsme teprve na začátku cesty. Číňané jsou profíci, investoři s obrovským obratem, takže ani v nejmenším nedali najevo, které z těchto variant by dávali přednost. Zodpověděli jsme všechny jejich otázky, předali jsme jim veškeré potřebné podklady, které teď budou vyhodnocovat. Řekli jsme si, že budeme v neustálém kontaktu. Ostatně obchodní jednání s čínskými partnery na počátku obecně ­trvají velmi dlouho," uvedl hejtman.

Čínské byznysmeny zajímalo, jak je na tom region s kvalifikovanou pracovní silou, ptali se, co je zdejším hlavním výrobním artiklem. Prohlédli si také přilehlou mošnovskou průmyslovou zónu a samozřejmě chtěli informace o dopravní infrastruktuře navazující na letiště, kterou si nakonec velmi pochvalovali. Ocenili zejména dálniční i železniční napojení k letišti.

"Říkal jsem celou dobu, že přivedením kolejí k mošnovskému letišti jako k prvnímu v České republice získáme obrovskou komparativní výhodu, a to jak pro cargo přepravu, tak pro osobní dopravu," komentoval jednání hejtman.

Podle něj se sice do mošnovského letiště v minulosti nainvestovalo dost prostředků, ovšem na další rozvoj veřejné zdroje kraje nestačí.

"Privátní kapitál je většinou mnohem pružnější, vazby soukromníků na byznys sféru jsou těsnější. Náš zájem o konkrétní spolupráci s čínskými investory vyplývá z toho, že čínská ekonomika je velmi silná, je jednou z nejrychleji rostoucích na světě.

V Číně je přebytek volného kapitálu, takže čínští investoři hledají zajímavé akvizice, investice i s dlouhodobou návratností. Jejich primárním zájmem v této chvíli není stavět továrny na zelené louce. Upřednostňují vstup do již fungujících subjektů, které by pozvedli," vysvětlil Novák.

Přestože se Číňané zajímali hlavně o cargo, není vyloučena ani investice do osobní přepravy. "Zkušenost čínských společností s leteckou dopravou v České republice je ale minimální. Vždyť teprve od září letošního roku bude zprovozněna historicky první letecká linka mezi Prahou a Pekingem," podotkl hejtman.

Viceprezident Hospodářské komory Pavel Bartoš je k případnému příchodu Číňanů skeptičtější. "Že bych byl ze vstupu čínských investorů nadšen, se nedá říct. Jedná se o zcela jinou kulturu, ten rozdíl budeme muset překonat. Už praxe na Slovensku ukazuje, že v čínských továrnách nechtějí Slováci pracovat. Na druhou stranu je svět globalizovaný a podíl soukromého kapitálu je v mošnovském letišti zapotřebí," řekl.

Související