Dlouhodobý projekt modernizace světelných signalizačních zařízení (SSZ) v Praze přešel do své druhé poloviny. Jeho součástí je i běžná údržba, hlavně ale obnova všech starších semaforů a výstavba nových. Od roku 2007, kdy projekt začal, prošlo rekonstrukcí 107 světelných signalizací a dalších 61 jich nově vzniklo. Počet křižovatek se semafory tak v Praze narostl o 22 procent.

„K obnově všech původních světelných signalizačních zařízení na území Prahy, které jsou v naší správě, by mělo dojít do roku 2022,“ uvedl Ladislav Pivec, šéf Technické správy komunikací (TSK). V současné době je na území hlavního města 626 světelných signalizačních zařízení, v druhé části projektu by jich mělo přibýt ještě 100 až 120.

Dynamické řízení

Všechny nové signalizace jsou vybaveny novým řídicím systémem. „Ten pracuje ve dvou systémech, respektive tyto režimy se mezi sebou různě přepínají,“ říká Ladislav Pivec. První – lokální dynamický – sleduje „svou“ křižovatku a podle toho v ní ovlivňuje provoz. Druhý – komplikovanější – využívá koordinaci křižovatek pomocí dalších programů nastavených v oblastních ústřednách a v hlavní ústředně.

Dynamické řízení semaforů může podle informací TSK zvýšit kapacitu a propustnost křižovatek až o 30 procent. Lokání typ dynamického řízení funguje tak, že je křižovatka vybavena čidly, která reagují na přítomnost vozů. Pokud žádné nezaznamenají, ukončí zelenou pro daný směr a spustí ji naopak tam, kde je jí v danou chvíli více třeba.

Aktuálně má nějakou formu dynamického řízení kolem 90 procent pražských křižovatek, říká Jiří Řehák, ředitel divize dopravní systémy společnosti Eltodo. „Došlo k rapidnímu nárůstu, protože to je vůbec ten nejdůležitější prvek v rámci obnovy světelné signalizace. Ve městě se instalují dopravní ústředny, tak dochází k systematickému pospojování těch signalizací do oblastí, kterých je dnes v Praze devět. V rámci těchto oblastí se postupně zavádějí prvky vyššího řízení. To znamená, že ty křižovatky o sobě v rámci oblastí vědí a programy se tak optimalizují plošně. Dnes jsme na konci procesu zavádění lokální dynamiky. Díky tomu, že se modernizují dopravní ústředny, tak se v tom následujícím období budou zavádět jakési plošné systémy, které zajistí ještě větší propustnost křižovatek,“ upřesnil Jiří Řehák.

Dalším prvkem, který má zvýšit propustnost křižovatek, je jejich koordinace. Semafory na křižovatkách, které na sebe navazují v jedné linii, se ladí tak, aby se přes ně vozy jedoucí povolenou rychlostí vezly na tzv. zelené vlně. Před rokem 1989 se křižovatky kabely nepropojovaly. Právě to je nyní kvůli sladění průjezdu klíčové.

Další stovka

Další výstavba nových semaforů závisí na rozvoji metra, silniční infrastruktury apod. Pivec ale odhaduje, že by v Praze mohlo v rámci projektu do roku 2022 vzniknout ještě kolem stovky nových signalizací. „Dostaly bychom se k počtu kolem 750 signalizací, což tak odpovídá velikosti města,“ říká Ladislav Pivec. Aktuálně se připravují například dva nové světelné křižovatky na magistrále mezi Nuselským mostem a náměstím I. P. Pavlova. Vzniknout by mohly příští rok.

Hlavní ústředna

Od roku 2007 v Praze vzniklo také pět nových dopravních ústředen a dvě byly vybaveny novou technologií. V rámci modernizace se instaluje nové kabelové propojení mezi světelnými signalizacemi. To umožňuje jejich připojení k celkem 11 oblastním dopravním řídicím ústřednám, které jsou plně automatické, a následné přímé řízení z hlavní dopravní řídicí ústředny v ulici Na Bojišti. Ta je v majetku města a spravuje ji TSK. Vedle jejích zaměstnanců tu jsou i operátoři policie.

Hlavní ústředna ovlivňuje život na zhruba 300 pražských křižovatkách (tedy zhruba polovině všech světelně korigovaných křížení). Znamená to, že jsou připojeny on-line na řídicí ústřednu. Ta rovněž dostává informace z různých detektorů provozu a má tak k dispozici zátěžové mapy. Na většině těchto křižovatek jsou k dispozici i dohledové kamery. V pražských ulicích je jich přes 300, z nichž některé jsou v tunelech nebo na hlavních tazích. Počet kamer se má dál zvyšovat.

Kromě křižovatek se na hlavní ústředně hlídá a řídí provoz i v pražských tunelech, částečně je tu už připraven i monitoring Blanky. Mimo to se tunely hlídají - po technické stránce - ještě na Strahově.

Zásah z terénu

Operátoři hlavního řídicího centra pražské dopravy mají před očima kromě malých monitorů i desítky velkých obrazovek. Na nich si volí zobrazení různých lokalit podle toho, jaké podněty dostanou ze svých zdrojů, například od policie nebo z centra dopravních informací. Vedle toho je na několika monitorech zobrazena situace v tunelech, tyto scény se střídají ve smyčce.

Pokud v tunelech dojde ke krizové situaci, kamery se automaticky přepnou na danou lokalitu a na monitoru dopravních dispečerů se objeví hlášení. Při nehodě na ostatních uzlech ve městě se pouze na monitoru objeví grafické upozornění. Pokud je tato křižovatka vybavena dohledovou kamerou, dispečer si na ni může přepnout.

Na několika velkých spojených obrazovkách je pak vidět i intenzita provozu v celé Praze. Ta se měří jak pomocí křižovatkových čidel, tak strategickými detektory, které jsou usazeny dál od křížení ulic.

V hlavním pražském řídicím centru sedí i příslušníci policie, kteří jsou propojeni se svými kolegy z terénu. Kvůli nehodám se tu ale do dopravy často nezasahuje.

„Když se stane nějaká nehoda a něco se zacpe, tak odtud sice dopravu řídit můžeme. Už ale ze zkušenosti víme, že nemá smysl přestavovat signální plány a křižovatky přeměnit tak, aby se udělala objízdná trasa. Bývá to totiž kontraproduktivní. Spousta řidičů už to zná a začnou si hledat objízdné trasy sami. A většinou když se do toho začne z vyššího stupně dispečersky vstupovat, problém vznikne jinde,“ říká zástupce vedoucího provozu hlavní ústředny. Podle něj je nejúčinnější, když na místo přijede policie a auto nebo další překážky provozu se co nejdřív odstraní.

Související