Ilustrační foto
Ilustrační foto
autor: SPS

„Problémy bývají na neregulovaném úseku mezi zdymadly Střekov a státní hranicí. Pokud by v Ústí vodočet ukázal výšku 150 cm, tak bude řeka splavná jen pro lodě s ponorem do 90 cm a takové prakticky nejsou," vysvětlil Zídek. V takovém případě se lodě podle něj buď schovají nad zdymadla, kde je vody dost, nebo do některého z ochranných přístavů v Ústí nebo Děčíně.

Které lodě při současném suchu na Labe smí a které ne, stanovuje vyhláška Státní plavební správy z roku 2011. Právě ta stanovuje odpočet od vodočtu v Ústí nad Labem, který určuje maximální hloubku ponoru. „Pokud dnes v Ústí bylo třeba 166 cm, odečte se 60 centimetrů plus dalších 20 centimetrů kvůli nánosům po povodni, tak dostaneme 85 centimetrů. I prázdné plavidlo má větší ponor," vysvětlil dispečer Říční informační služby. Omezení se tak týká nákladních lodí i lodí, které vozí turisty.

Vodočet v Ústí nad Labem dnes v poledne ukazoval 164 cm, odpoledne hladina o pár centimetrů stoupla. Povodí Labe může v případě potřeby nízkou hladinu řeky dočasně zvýšit. „Lodě z Lovosic se potřebují dostat mimo republiku," vysvětlil vedoucí provozního střediska Děčín z Povodí Labe Jiří Mach.

Po červnových povodních je ale podle Zídka nutné počítat i s tím, že na dně řeky je asi 20 cm nánosů. „Po povodni máme v řece 150 tis. metrů krychlových nánosů, které se musí odtěžit. Máme na to ale jen jeden buldozer," dodal ředitel závodu Dolní Labe.

Na vyčištění povodní zanesených koryt je podle Zídka sice vyčleněno 200 mil. korun, vše ale zdržuje nutná byrokracie. Povodí Labe musí na práce vypsat veřejnou zakázku a vyčkat na všechny zákonné lhůty. „Třem buldozerům by to trvalo tři až čtyři měsíce," dodal Zídek.

Autoři: