Ilustrační foto
Ilustrační foto
autor: Jiří Kuča

Návštěva prezidenta Zemana v Polsku přinesla posun ve vnímání záměru vybudování vodního koridoru D-O-L. Polský prezident Komorowski i jeho český protějšek se při pátečním jednání shodli na významu vybudování kanálu i modernizaci Oderské vodní cesty. Prezidenti obou států konstatovali, že budování dopravní infrastruktury významně přispěje k překonání stávající hospodářské krize a přinese dotčeným regionům silný impuls k jejich dalšímu rozvoji.

Vedle Rakouska tak vyjádřilo určitou podporu projektu nyní i Polsko. To má navíc přípravu výstavby vodního vnitrozemského spojení Dunaj–Odra–Labe i modernizaci Oderské vodní cesty zakotvenu ve své „Strategii rozvoje dopravy do roku 2020“. Polský prezident souhlasil i s návrhem prezidenta Zemana na to, aby se ze Štětína stal druhý český mořský přístav.

Cesty se zúčastnili i odborníci z oblasti vodní dopravy. „S polskou stranou jsme dnes diskutovali o potřebě výrazně zefektivnit vzájemnou spolupráci při přípravě Oderské vodní cesty a vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe, které jsou významné pro rozvoj regionů Polské i České republiky. Zejména Ostravsko a přilehlý polský region u našich hranic získají výstavbou D-O-L ekologicky příznivou dopravní cestu a mohutný impuls k ekonomickému růstu,“ uvedl Jan Skalický, ředitel Ředitelství vodních cest ČR a místopředseda Asociace Dunaj-Odra-Labe.

„Na zmíněné téma jsme jednali se zástupci Sejmu a Ministerstva dopravy Polské republiky. Shodli jsme se na nutnosti hlubší koordinace našeho úsilí v Evropské komisi při prosazování všech projektů, zejména zachování začlenění Oderské vodní cesty a vodního koridoru D-O-L do Transevropské dopravní sítě TEN-T,“ dodal Petr Forman, místopředseda představenstva společnosti Plavba a vodní cesty.

Kalousek je proti

Ministr financí Miroslav Kalousek se ale proti aktivitám prezidenta postavil s tím, že projekt by byl finančně příliš náročný a nepřinesl by kýžený efekt. „Infrastruktura je sice důležitá, ale nemůžeme kvůli ní zruinovat rozpočty. A také se mi zdá, že pan prezident trochu opomíjí otázku efektivity. Takový kanál byla možná zajímavá myšlenka za císaře Zikmunda, v době, kdy moc vlaků nejezdilo, a pokud vím, tak dálnic také nebylo příliš. Dnes bychom dali stovky miliard za něco naprosto neefektivního. Bojím se ale, že prezident Zeman patří k těm, kterým je to jedno. Vidí v tom kanálu takovou krásnou socialistickou samoobsluhu. Tekly by tam desítky miliard ročně, pracovala by tam spousta lidí, byla by to hezká hladová zeď. Po krátkou dobu by to vypadalo, že je na světě lépe. Jenže země by na to nakonec doplatila,“ řekl v rozhovoru pro HN ministr financí Miroslav Kalousek.

Ředitelství vodních cest chce přesto do letošního podzimu vypracovat studii proveditelnosti vodního koridoru, řekl Jan Skalický. Součástí D-O-L je i vybudování kanálu u Přelouče a plavebního stupně v Děčíně. Na Přelouč je již vybraný dodavatel, který by měl začít stavět v příštím roce. S výstavbou jezu v Děčíně se počítá v letech 2015 až 2019. Kanál je podle Skalického chybějícím článkem propojení evropských vodních cest a měl by pomoci vyřešit chybějící stabilní propojení Česka s mořem.

Zájem o využití kanálu mají mimo jiné i severomoravské podniky, jako jsou Vítkovice Steel, Acellor Mital nebo Třinecké železárny, které v současnosti k vodní dopravě nemají přístup. Ředitelství vodních cest se kvůli tomu zapojilo do projektu INWAPO, který má v úmyslu posílit vodní dopravu a podpořit její konkurenceschopnost vůči silniční dopravě. Podle evropské Bílé knihy by do roku 2030 mělo vést nejméně 30 % dopravy po vodě nebo železnici.

Případná stavba kanálu by si vyžádala desítky až stovky miliard korun. Podle Skalického by to byla ročně řádově procenta z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Dobu přípravy samotné výstavby odhadl na deset let.

Autoři: Radek Novotný