„160 km/h je v rámci Evropy pomalá jízda,“ uvedl Kolář s tím, že do budoucna nebude stačit modernizovat kolejová spojení ve stávajících stopách, které odpovídají potřebám předminulého století, ale je nutné stavět nové tratě spojující významná centra přímo. Nemusí vždy jít o vysokorychlostní tratě umožňující cestovat rychlostmi kolem 400 km/h, ale o kombinaci vysokorychlostních tratí s o něco pomalejšími spojeními.

Kromě zaostávání za vyspělými evropskými zeměmi v kvalitě dálkové železniční infrastruktury trápí tuzemskou železnici naplněná kapacita stávajících tratí. Ve velkých aglomeracích, jako je Praha, Brno nebo Ostrava, přestává podle Koláře kapacita železniční sítě stačit. Kvůli stále vyššímu zahušťování příměstských spojů, které se o trať dělí i s dálkovými rychlíky, začíná být problém najít volná okna pro průjezd nákladních vlaků.

Je tedy třeba příměstské trati zdvojkolejňovat, aby se zvýšila propustnost těchto úseků. V současnosti se v Česku nachází 9470 km železničních tratí, z čehož pouze pětina je dvoukolejných, dodal šéf státní organizace, která železniční síť spravuje.

Železniční koridory se v Česku začaly stavět před osmnácti lety a měly být již dávno dostavěné. V současnosti se k dokončení blíží čtvrtý železniční koridor spojující Česko s Německem přes Ústí nad Labem, Prahu a pokračující na jih přes České Budějovice k hranicím s Rakouskem. Ten by podle odhadu měl být hotový do tří až čtyř let.

Související