„Červenec ukázal, že oblaka nad českým průmyslem nejsou až tak chmurná," komentoval data analytik Raiffeisenbank Michal Brožka. Kladnému výsledku tentokrát podle něj silně pomohly sezonní a kalendářní vlivy. Po očistění od vlivu pracovních dnů byla tuzemská průmyslová výroba meziročně vyšší pouze o 1,7 %, protože letošní červenec měl v porovnání s tím loňským o jeden pracovní den navíc. Přesto je meziměsíční nárůst velmi slušný. Povzbudivý je také vývoj nových zakázek, především ze zahraničí. „Doufejme, že nejde o výjimku z řady. Je to dobrý údaj, který však nebere převahu argumentům ve prospěch dalšího snížení úrokových sazeb," dodal.

Nové zakázky ze zahraničí meziročně stouply o 22,7 %, zatímco tuzemské vzrostly jen o 4,1 %. To nejvíce ovlivnil automobilový průmysl, kde zakázky stouply o 41,6 %. Naproti tomu klesla poptávka v odvětví výroby kovů a slévárenství nebo výroby oděvů.

K meziročnímu růstu průmyslové produkce přispěla zejména výroba motorových vozidel, která stoupla o 7,5 %. Zvýšila se i výroba elektrických zařízení (o 19,7 %) a výroba strojů a zařízení o (10,1 %).

Výsledky průmyslu jsou v záplavě pochmurných zpráv, které v posledních týdnech přicházely z české ekonomiky, příjemným překvapením, shodli se analytici oslovení ČTK. Ačkoli čísla na první pohled dávají důvod k radosti, přehnaný optimismus není podle nich na místě.

„Důvodem je několik mimořádných faktorů," uvedl analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský. Letošní červenec měl o jeden pracovní den více než loňský. Čísla v některých odvětvích nafouklo odlišné rozložení podnikových dovolených, což zřejmě negativně ovlivní produkci v následujícím měsíci. V případě robustního růstu nových zakázek sehrála roli nízká základna z loňského července. „Nepředpokládáme proto, že v dalších měsících se příznivá čísla z průmyslu budou opakovat," poznamenal.

Ani podle analytičky Next Finance Markéty Šichtařové není důvod k přehnanému optimismu. Předstihové indikátory z průmyslu neukazují podle ní příliš optimistické vyhlídky. Největší odběratel, Německo, se čím dál víc dostává do ekonomických problémů. Nákaza dluhové a hospodářské krize se pomalu přesouvá z jihu na sever, což bude mít na průmysl v delším období negativní vliv. Slabost evropských ekonomik bude pokračovat. „Nelze čekat, že by se ekonomika eurozóny dostala z recese a že by se výrazně zvýšila poptávka po českém průmyslu," podotkla.

Červencové statistiky vzbuzují smíšené pocity, míní partner KPMG ČR Jan Linhart. Příjemným zjištěním je to, že jak v samotném červenci, tak i za prvních sedm měsíců letošního roku, průmyslová výroba mírně roste. „Na druhé straně ale tento růst zdaleka nedosahuje hodnot, jaké bychom si přáli vidět," dodal.

Analytik Patria Finance Tomáš Vlk vidí v červencových datech z průmyslu pozitivní signály. Především jde podle něj o hodnotu nových zakázek a náznak, že se firmám daří více orientovat na východní trhy, které mají znatelně vyšší růstový potenciál než západ.

Od počátku letošního roku český průmysl meziročně vzrostl o 1,1 % a tržby z jeho činnosti v běžných cenách byly v tomto období o 3,6 % vyšší. Nové zakázky v lednu až červenci proti stejnému loňskému období stouply o 5,6 %, přičemž ty ze zahraničí se zvýšily o 9,9 % a tuzemské o 2,2 % klesly.

Související