Nemám pocit, že tím, jak jsou věci chytřejší, stává se chytřejším i člověk, říká šéf logistiky Staropramenu Milan Jeřábek

Nejenže pracujete v pivní logistice, ale máte k výrobě piva a pivovarům také velmi úzký osobní vztah. Jak jste se do pivovarského světa dostal?

Pivovary mě lákaly už od střední školy. Studoval jsem obor kvasné technologie na potravinářské škole a byli jsme třída pivovarských nadšenců, jezdili jsme po starých zavřených pivovarech a sbírali pivní artefakty. Tím to vlastně všechno začalo.

Hned po střední škole jsem začal pracovat v pivovaru a i přes odpor rodičů jsem odmítl jít na vysokou školu. Tolik mě pivovary lákaly. Nastoupil jsem v roce 1984 jako dělník, myč kádí na spilku, nejprve v Branickém pivovaru a později jsem přestoupil do Staropramenu. Prošel jsem kolečkem nejrůznějších pracovních zařazení a pozic, od těch dělnických přes mistrování až po místo vrchního sládka Staropramenu, což doposud považuji za vrchol své pivovarské kariéry.

Až mnohem později jsem při zaměstnání vystudoval obor MBA a svou bohatou pivovarskou životní zkušenost a praxi s řízením lidí i firmy jsem tak doplnil studiem.

Milan Jeřábek

Svou profesní dráhu zahájil v Pražských pivovarech (dnešní Pivovary Staropramen – konkrétně v pivovaru Braník). Zde působil na různých pozicích, včetně pozice vrchního sládka pivovaru Staropramen.

V roce 2004 odešel do společnosti Danone Group. Působil na ředitelských pozicích v odděleních Supply a byl součástí vedení této nadnárodní společnosti v Česku, Polsku a poslední dva roky také v Japonsku. V roce 2019 se vrátil do společnosti Pivovary Staropramen na pozici ředitele výroby a logistiky.

Jste tedy jedním z malého počtu logistiků, kteří začínali doslova od píky a z dělnických pozic vystoupali nahoru. Přináší vám tahle zkušenost výhody pro současnou pozici šéfa logistiky?

Moje dnešní práce není jen o logistice, ale je součástí celého dodavatelského řetězce pivovaru. Mám v tom dvě výhody − vím, o čem je celý provoz pivovaru, a nikdo mě proto neopije rohlíkem. Dělal jsem dělníka, mistra, šéfa střediska, vrchního sládka, sáhl jsem na každou úroveň práce v pivovaře. A druhou výhodou je, že vždy uvažuji o výrobním a distribučním řetězci jako celku, protože vidím ten proces výroby a distribuce celý.

Zkušenosti s logistikou jste získával také v Japonsku. Ovlivňuje specifická japonská kultura i podobu distribučních řetězců v této zemi?

V Japonsku jsem se nezabýval logistikou pro pivovary, ale působil jsem ve výrobě jogurtů. Japonská zkušenost mě zejména naučila, co znamená stoprocentní servis zákazníkům. A to v podmínkách tamního atomizovaného trhu s velkým a rostoucím podílem takzvaných convenience stores, jako je 7-Eleven nebo Family Mart, u kterých jediné zásoby představuje to, co mají na regálech. Distribuce tedy musí být rychlá a přesná. Vše je navíc okořeněno tím, že v Japonsku v podstatě nemají období, které by bylo pro fyzickou distribuci příznivé: jsou tam častá zemětřesení, na podzim přijde sezona hurikánů, v zimě zase sněhové kalamity. Třeba v prefektuře Aomori napadne běžně čtyři až šest metrů sněhu. Pro udržení servisní úrovně jsme posílali i malé chlazené dodávky "akabo" se zbožím přímo k zákazníkovi nebo i paletu jogurtů letecky na ostrov Hokkaidó…

Z Japonska zpět do Česka. Aby se mohlo pivo vyrobit, musí do pivovaru dorazit potřebné suroviny. Co to znamená pro logistiku?

Jakkoli se může z pohledu na informaci o složení výrobku na etiketě zdát, že pivo je jednoduchý výrobek, opak je pravdou. Od základních surovin až po obalové materiály, každá položka má jiný režim objednávání, dopravy i skladování. Slad se dováží do pivovarů několikrát týdně, skladuje se ve velkoobjemových silech a průběžně se spotřebovává. Ovšem speciálních sladů se musí držet vyšší zásoba. S chmelem je to zase trochu jinak, například v případě výroby speciálních jednorázových várek je třeba zajistit přesně daný typ chmele, který není ve standardním portfoliu tradičních dodavatelů. Mnohdy se tak jedná o skoro detektivní práci. U obalových materiálů se přístup liší podle typu materiálu − některé se drží jako několikaměsíční zásoba v pivovaru, jiné u dodavatelů, a například plechovky se ke stáčení dodávají vzhledem k velkému objemu prázdných obalů v režimu just in time. Mimochodem − plechovky byly nejohroženějším materiálem z pohledu komplikací v souvislosti s pandemií covid-19 kvůli komplikacím v mezinárodní přepravě. Vše jsme ale díky našim lidem a férovým vztahům s dodavateli zvládli.

Milan Jeřábek

Foto: Honza Mudra

Hlavním tématem pivovarnické logistiky je ovšem distribuce piva. Čím se liší od ostatní potravinářské logistiky?

Skladování a distribuce piva mají jednu nespornou výhodu oproti klasickým FMCG produktům, jako jsou například čerstvé mléčné výrobky. Touto výhodou je delší doba trvanlivosti a absence nutnosti chlazeného řetězce. Zvyšuje se tak pružnost při zajišťování dopravy v případě výkyvů poptávky a rozšiřují se příležitosti, jak síť distribučních center a skladovacích kapacit optimalizovat. Samozřejmě, pro zachování kvality piva je nutné dodržovat stanovený teplotní režim, ale to není hlavní výzvou.

Skladování lahví, plechovek, sudů a obecně baleného piva se řídí v podstatě stejnými principy. Základní požadavky jsou na minimální a maximální teplotu při skladování a přepravě, prašnost a sledování čerstvosti piva v distribučních centrech.

A změny, které přináší rychlý vývoj obchodu v posledních letech?

Větší evoluce, až revoluce, pokračuje u tankového piva. Je odrazem trendu posledních let − důrazu na čerstvost, řemeslnost piva a snižující se spotřebu na hospodách za současného zvyšování úrovně a kvality provozoven. Tankových hospod a restaurací stále přibývá, a to se odráží jak na potřebě rozšiřování flotily cisteren a trvalém zlepšování technologie, tak i na potřebě efektivněji řídit plánování a trasování závozů − ať již z pohledu uspokojení požadavků zákazníků či správné rovnováhy nákladů a čerstvosti. Tady je i prostor pro digitalizaci při sledování zásob u zákazníků a just in time plánování závozů.

Váš distribuční systém využívá různé způsoby rozvozu…

Vlastní vozidla nemáme, jedinou výjimkou jsou cisterny na rozvoz piva do hospod, kde jsme vlastníky nástaveb. Ale samotnou dopravu nám vždy zajišťuje třetí strana. Ostatní dopravu do distribučních center, kterých máme celkem 14 s různými provozovateli, zajišťují různé dopravní firmy.

Zatím neplánujeme tuto strukturu měnit, protože funguje dobře. Základní velká distribuční centra máme dvě, v Letňanech, v Radotíně a k tomu třetí přímo v pivovaru Ostravar. Některé zákazníky, třeba Tesco nebo Kaufland, zavážíme napřímo a stejně tak i restaurace. Systém to není úplně jednotný, kvůli tomu také v současné době nevidíme velký prostor pro automatizaci.

Digitalizace se uplatňuje spíše v sekundární distribuci. Řidiči zavážející zákazníky, třeba hospodu, mají terminál, který je navádí na předem stanovenou trasu. Systém také automaticky vypočítá parametry a hodnotu dodávky, zákazník zaplatí buď kartou, nebo i hotově a systém posílá on-line data k evidenci tržeb. Dispečer v reál­ném čase sleduje pohyb vozu, při zpoždění může informovat zákazníka a domluvit s ním řešení.

Jak se v uplynulých letech změnilo balení piva? A co tyto změny vyvolává?

V posledních letech balení piva ovlivňuje narůstající spotřeba v oblasti off-trade, tedy baleného piva v obchodech. Současný poměr je 65 : 35 ve prospěch baleného piva. Pivovarníci se tento trend snaží zastavit, lákají zákazníky do hospod a restaurací na speciály, limitované várky a podobně. Ale zatím se jim to příliš nedaří. A kvůli narůstající domácí konzumaci piva se vyvíjejí i požadavky zákazníků na jeho balení.

Otázka výhod a nevýhod nových trendů balení piva je podružná. Výroba i logistika jsou tu od toho, aby pružně a efektivně reagovaly na požadavky trhu a v ideálním případě je předvídaly a pomáhaly definovat. V současné době je nejzásadnějším faktorem zvyšující se diverzita balení a počtu výrobků, stejně tak i růst speciálních požadavků zákazníků. Mixované palety a speciální výrobky pro daný řetězec odrážejí trend dát si doma pivo stejné, jako by bylo točené v hospodě.

Otázka výhod a nevýhod nových trendů balení piva je podružná. Výroba i logistika jsou tu od toho, aby pružně a efektivně reagovaly na požadavky trhu.

Doby, které pamatuji ze svých začátků, kdy sortiment tvořily desítka, dvanáctka a tmavé pivo, jsou už dávno pryč. Navíc se stále silněji ozývá téma ochrany ekosystémů a trvale udržitelného rozvoje. Část našeho portfolia tvoří i PET lahve, které mají stále svoje zákazníky. V této souvislosti se nám podařilo od této letní sezony zavést materiál s vysokým podílem recyklátu pro výrobu PET lahví, a tím jsme splnili požadavek Evropské unie pro rok 2030 již v roce 2020. V těchto aktivitách budeme i nadále pokračovat − témata jako cirkulární ekonomika mě osobně velice zajímají.

Zmínil jste, že nejednotnost distribučního systému nevytváří prostor pro zavádění automatizace. Přesto je nastupující automatizace a robotizace trendem, kterému se v budoucnu bude možné jen těžko vyhnout…

Začnu možná trochu obecně. Máme dnes neustále k dispozici a využíváme nové technologie jak v průmyslu, tak i v soukromém životě. Všechno okolo nás začíná být "smart". Osobně však nemám pocit, že tím, jak jsou věci chytřejší, stává se chytřejším i člověk. V poslední době to vypadá spíše naopak. Ztrácíme potřebné přirozené instinkty ve veřejném životě i v byznysu. A to je nebezpečné. Já se řídím dvěma pravidly: automatizace a robotizace má místo tam, kde lidský element nemá přidanou hodnotu a zároveň jsem to já, kdo řídí technologii, ne naopak.

V kontextu předchozích dvou témat se v pivovaře zaměřujeme spíše na optimalizaci, automatizaci a digitalizaci našich vnitřních procesů. Tím odbouráváme další část transakčních činností a uvolňujeme kreativní kapacitu našich lidí. Otevíráme tím i prostor pro potřebnou analýzu a využívání dat k trvalému zlepšování služeb zákazníkům a efektivitě distribučního řetězce. Zároveň jsme lépe připraveni na kvalitativně jinou úroveň vztahů se zákazníky a implementaci postupů, jako jsou CPFR (společné plánování, předpovídání a doplňování) a podobně.

Nyní v našich pivovarech dokončujeme projekt unikátní identifikace a trasování sudů. Kdokoliv ve firmě s přístupem do systému bude schopen zjistit, jak který jednotlivý sud obíhá, jaké má přesné kvalitativní parametry pivo v něm stočené, kdy je čas na další preventivní údržbu a podobně. V oblasti skladování a fyzické distribuce takový prostor zatím nevidím, vzhledem k rozsahu naší distribuční sítě a zvyšujícím se požadavkům na flexibilitu přicházejících z trhu. Je to samozřejmě i otázka nákladů v poměru k získané efektivitě a kvalitě.

Ekonomika prošla v uplynulých měsících kvůli epidemii covid-19 nelehkou cestou. Jak se podepsala na výrobě piva ve Staropramenu a jeho logistice?

Situace vyvolaná koronavirovou pandemií měla, a částečně ještě má, dvojí dopad. Došlo k výraznému zvýšení prodejů v kanálech off-trade a zejména v prvních týdnech se prodeje v hospodách a restauracích propadly téměř na nulu. Tomu jsme museli přizpůsobit i režim v našich distribučních skladech. Současně bylo třeba zavést řadu preventivních opatření k ochraně zdraví − ať již na základě našich vnitřních zpřísněných směrnic, tak i na základě požadavků našich zákazníků při dodávkách do jejich distribučních center a prodejních míst. Opět se osvědčilo mít férové a partnerské vztahy s našimi provozovateli distribučních center a dopravy − v té době téměř nesehnatelné roušky byli schopni zajistit v plném rozsahu a ještě je nabídnout pro potřeby našich zaměstnanců v logistice. Nezaznamenali jsme jediný výpadek dodávek ani v těch nejvypjatějších týdnech propukající epidemie.

Samostatnou kapitolou je řízení zásob sudového piva a pomoc obchodnímu oddělení i našim zákazníkům v kanálu on-trade s výměnou piva a pozvolném rozjezdu provozoven. Tady hraje naše oddělení logistiky a plánování klíčovou roli. Na chvíli je třeba zapomenout na optimalizace tras a naopak maximálně vyhovět požadavkům trhu zvýšením frekvence závozů, rychlé výměny piva za čerstvé a podobně. V médiích se objevovaly a objevují zprávy o nutnosti likvidace zásob sudového piva. Tento problém se nevyhnul ani naší společnosti, ovšem výbornou koordinací práce všech oddělení a spoluprací s distribučními centry se podařilo většinu piva na zásobě zachránit a vyprodat. Na tuhle kapitolu v rámci akcí v souvislosti s covid-19 jsem opravdu hrdý.