Princip platooningu stojí na elektronickém komunikačním systému, který v silničním provozu propojuje dvě a více nákladních vozidel a umožňuje jim jet za sebou v těsném závěsu. Hlavním přínosem takových konvojů je jízda ve větrném stínu, která kromě emisí CO2 snižuje také spotřebu paliva až o deset procent.

Partneři projektu chtějí s využitím technologií vyvinout nové způsoby, jak celý logistický proces zoptimalizovat. Nyní budou několik měsíců testovat kamionový konvoj na zkušebním úseku německé dálnice A9, aby vyhodnotili jeho udržitelnost, praktické využití a bezpečnost v rámci scénářů, které mohou nastat v běžném dopravním provozu.

„Automatizované a vzájemně propojené řízení se brzy stane realitou. Projekt platooningu přenese tuto technologii z laboratoří na silnice,“ uvádí Alexander Dobrindt, spolkový ministr dopravy a digitální infrastruktury a dodává: „Špičkové kamiony udrží bezpečné rozestupy, protože spolu budou vzájemně komunikovat. Provoz tak bude daleko plynulejší a bezpečnější, zvýší se také kapacita silnic a komfort řidičů v kabině. To sníží jak zátěž na řidiče, tak na životní prostředí.“

Technologie promění práci řidičů

Projekt, který odstartoval letos v červenci, potrvá s financováním BDVI až do ledna 2019. Celková suma bude rozdělena mezi partnery projektu podle jejich rozpočtových potřeb. Celý projekt bude koordinovat DB Schenker. Na počátku roku 2018 proběhnou první zkoušky na digitálním testovacím úseku dálnice A9 mezi logistickými sklady DB Schenker v Mnichově a Norimberku.

V úvodní fázi testování budou kamiony jezdit prázdné, budou se analyzovat jejich jízdní vlastnosti v běžném provozu a současně se na nich budou školit řidiči. Během roku 2018 by už měly být každý den vypraveny až tři plně naložené konvoje. Další fáze bude sledovat vlivy nových technologií na profesi řidiče kamionu. Aktuální řešení zatím počítá s přítomností řidičů ve všech propojených vozidlech, ale v budoucnu by technologie mohla fungovat i bez zapojení řidičů.

Vysoká škola Hochschule Fresenius zkoumá vliv nových technologií na řidiče v konvoji se zaměřením na psychosociální dopady. „Od počátku je potřeba mít na paměti ty, kterých se tento pokrok bude týkat nejvíce,“ říká profesor Christian Haas, ředitel Institutu pro komplexní zdravotnický výzkum na Hochschule Fresenius a pokračuje: „Naše poznatky získané z analýzy vlivů propojení člověka a moderního kamionu do budoucna ovlivní vývoj této technologie a tím i podobu pracovního prostředí.“

Související