Je to stejné, jako by váš premiér zasahoval do mzdové politiky v Německu, říká šéf logistické firmy Dachser

Před čtyřmi roky jsme se potkali na veletrhu Transport Logistic v Mnichově a tehdy jste si stěžoval na vzrůstající regulaci evropského trhu, která komplikuje logistické procesy a nákladní přepravu po Evropě. Je to nyní lepší?

Stále je to tu a stále si na to stěžuji. Například jde o celou tu byrokracii kolem zavádění zákonů o minimální mzdě. Německo se tím izoluje. Máme české kolegy, kteří jezdí do Německa, ale také existuje mnoho německých řidičů, kteří jezdí do Česka. Musíme plně dokázat, že jsme uzavřeli s řidičem naprosto každého kamionu kontrakt, který odpovídá německým pravidlům. To není v pořádku. Navíc nás teď následují další země - Rakousko, Francie atd.

Takže jste proti těmto zákonům.

Je tady ale ještě druhá poloha. Jako Evropané bychom neměli obviňovat například Bangladéš, že nerespektuje naše sociální standardy, dokud jsme je nezavedli úplně všude v Evropě. A já vím, že i v našem odvětví se zneužívají různé národní zákony o sociálních standardech, které nejsou provázané s evropskými pravidly. Dokud to lidé zneužívají, je jasné, že budou vznikat negativní reakce. To je přirozené, a proto z toho vzniklo důležité politické téma. Je to prostě jeden ze symbolů, kdy politici potřebují ukázat, že usilují o vytvoření kvalitního životního prostoru pro všechny Evropany, nehledě na to, z jaké jsou země. Nemůžeme tu mít stále tak velké rozdíly mezi státy. Evropa se musí stále více propojovat. To jediný způsob, jak zachovat mír.

Myslíte si tedy, že by se Evropská unie měla ještě více integrovat?

Naprosto. Ale ne za každou cenu. Změny v byznysu mají své tempo a vývoj společnosti má zase jiné. A také je jasné, že společenský vývoj není lineární proces. Neustále jde nahoru a dolů. Musíme být tolerantní k tomu, že každá společnost potřebuje určitý prostor, že demokracie může dozrát v různých zemích za různě dlouhou dobu a za jiných okolností. S tím souvisí umění politiky.

Byznys je ale trochu jinde, a tím se vracím k vaší původní otázce. Vyčítám jim (politikům - pozn. red.) způsob, jak neprofesionálně zavedli zákony o minimální mzdě a že je zavedli kvůli tomu, aby kontrolovali druhou stranu. Tím se celá věc jen medializovala. Kritizuji to, že minimální mzda v mezinárodní přepravě zasahuje do platů našich zaměstnanců v České republice, jako by německý ministr práce byl zodpovědný za oblast pracovních vztahů v České republice. Myslím si, že bychom toto neměli dělat. Je to stejné, jako kdyby váš premiér zasahoval do mzdové politiky v Německu. A to je nesmysl. Pokud řidič kamionu jede z Česka do Německa, doručí tam zboží a s dalším nákladem jede zpátky, má být zaplacen podle českého systému.

Na druhou stranu existuje stále mnoho dopravců z východní Evropy, kteří na Západě zůstávají delší dobu a skutečně tam berou práci místním dopravcům.

Proto jsem mluvil o tom, že musí existovat sociální standardy pro celou Evropskou unii.

Foto: Radek Novotný

Základem 4.0 je digitální propojení

V tiskové zprávě před letošním veletrhem jste uvedl, že ukážete, že jste partnery pro Průmysl 4.0. Co podle vás tento koncept vlastně znamená?

Základem Průmyslu 4.0 je propojení. Přímé propojení mezi stroji, sklady, výrobními linkami atd. Vidíme, že vývoj směřuje k internetu věcí, že stroje spolu komunikují. To znamená, že tato propojenost nekončí na hranicích společností. A logistika pomáhá propojovat hodnotové řetězce mezi firmami.

Vždycky jsme považovali za náš strategický nástroj informační technologie. Máme přes 600 zaměstnanců, kteří se zabývají oblastí IT. Polovina z nich sedí v naší centrále v Kemptenu, ostatní jsou na různých pobočkách a starají se o naše provozní systémy a zavádění aktualizací, které přicházejí každou sobotu.

Tím se dostáváme k digitalizaci, která byla hlavním tématem Dachseru na veletrhu, ale i celé této mnichovské výstavy.

Nejde o digitální transformaci, ale o digitální odraz, protože fyzické toky stále existují. Potřebujeme lidi, kteří porozumí tomu, co naši zákazníci skutečně chtějí, a přeloží jejich přání do řeči informačních systémů. Ale také potřebujeme fyzickou síť, bez níž nikdy nic nedoručíme. Tak vidíme téma digitalizace.

Mluvíte v obecné rovině, ale máte i nějaké konkrétní projekty nebo novinky v této oblasti?

Digitalizace je součástí naší filozofie od konce 80. let, kdy jsme vyvinuli vlastní informační systémy pro dopravu a skladování, nyní máme i vlastní centrum pro výměnu dat a vlastní cloud. Rozvíjíme ale neustále něco nového, nyní je to například projekt digitálního skladu, který tu ukazujeme. Investujeme také do nových možností identifikace, třeba do nové technologie pro sledování zásilek, která může být integrovaná do palety nebo se může vložit do balíku. Funguje na bázi Bluetooth a ukazuje velice přesně, kde se zboží nachází. V některých aplikacích to má skutečně zajímavé využití.

Způsob lidského myšlení v logistice se mění. Naším hlavním byznysem je distribuce a v ní se toky zásilek k příjemcům do značné míry proměňují na bity a bajty. Řízení těchto toků je ale velice složité, na začátku často neznáte přesné množství nákladu, nevíte přesně, kdy bude zásilka připravena, jestli vám ji odesílatel předá ve správném stavu. Ale na druhé straně příjemce chce přesně vědět, kdy zásilku dostane a v jakém bude stavu. Abyste mohli kontrolovat toky zboží, musíte se těmto věcem přizpůsobovat, proto nelze přeměnit celý dodavatelský řetězec od základu.

Tradiční spediční byznys se mění i v tom, že do něj vstupují start-upy typu Uber, které digitalizují komunikaci mezi odesílateli a dopravci. Chystáte také něco v tomto kontextu? Vidíte v tom nový trend?

Je to nový trend pro finanční trhy. Pokud vyvíjíte tyto aktivity, pravděpodobně jste se stal součástí "hype", součástí příběhu, jehož účelem je zvýšení hodnoty firem.

Takže nepůjdete tímto směrem?

Teď určitě ne. Je to zatím v první fázi, která vychází ze spotřebitelského trhu, kde existují jednoduché aplikace podobného formátu. Některým start-upům se v tom velice zadařilo a jejich hodnota se rychle zvýšila. Tyto krásné příběhy se nyní přesunuly i do logistického průmyslu, kam by měly přinést více transparentnosti.

V logistice je nyní řada inteligentních lidí, kteří se zabývají digitalizací a vidí příležitost, že by do tohoto světa mohli přenést i principy zmíněných aplikací. Říká se tomu uberizace. Myslí si, že využijeme jejich platformy, stiskneme tlačítko a najednou se objeví tisíce lidí, kteří potřebují něco převézt, a tisíce řidičů kamionů, kteří budou sledovat on-line platformy a budou si v nich vybírat přepravy. Tak jednoduše to ale nepůjde.

Lidé jsou stále inteligentnější než aplikace. Umí telefonovat, umí mluvit s řidičem, uvědomují si, co dělají, umí řešit problémy při placení. Jsou zde také otázky, jako třeba jestli je na zásilce správná etiketa s přesnými údaji o nákladu, jestli není odesílatel na černé listině, jestli se zásilka skutečně může doručit do určité země, jestli nepotřebuje celní odbavení. Je to celé mnohem složitější.

3D tisk pro kategorii C

Myslíte si, že 3D tisk má potenciál změnit dodavatelské řetězce?

Ne. Všechny tyto krásné příběhy umí prodávat, jsou dobré pro marketing, protože přináší publicitu. Proto jsem říkal, že jsme zatím v první fázi celé proměny. Tito lidé, kteří vymýšlí digitální projekty, se ptají na stejné otázky, jako se ptám já. Také už nás oslovili, jestli se nechceme stát partnery v jejich projektu, protože potřebují v praxi ukázat, že jejich platforma funguje. Řekl jsem jim, že když nám dají k dispozici stoprocentně fungující platformu a něco zaplatí, můžeme se dohodnout. Samozřejmě to ale tak nechtěli.

Oni stále potřebují fyzický systém, jinak nemůžou pokračovat ve vývoji. Potřebují lidi, kteří půjdou, připraví zásilku a přesvědčí se, že odešla tak, jak měla. Jde tu také o bezpečnost. Existuje tu organizovaný zločin, kamiony mizí. A je tu i otázka odpovědnosti.

Takže v současnosti se fyzický a digitální svět střetávají, digitální "domorodci" se potkávají s logistickými "domorodci". A takový je nyní také duch naší firmy. Proto říkám, že 3D tisk je skvělá věc, ale není to zázrak přicházející z nebe. Je to něco, co se může začlenit do logistického řetězce jen za určitých okolností.

Za jakých?

Například když rozdělíte zboží podle ABC analýzy, A je rychloobrátkové zboží každodenní spotřeby, pro jehož výrobu nebude mít 3D tisk nikdy smysl. Ani za 20 let. Ale vždy budou existovat speciální produkty kategorie C, nebo dokonce D, velice drahé zboží, které leží ve skladu hodně dlouho a najednou exspirace vyprší. Tady je pak 3D tiskárna velice zajímavé řešení a o tomto využití uvažujeme. Není to už tolik otázka technologií, ale spíš otázka zákonů, zodpovědnosti nebo šablon. Vhodnou tiskárnu si můžeme do našeho skladu jednoduše pořídit. Už jsme ji i vyzkoušeli. Být opravdu součástí takového dodavatelského řetězce je však něco jiného. Že by se logistický svět kvůli 3D tisku kompletně proměnil, je zajímavá představa, ale spíš z říše fantazie.

Lehká výroba se stále více stává součástí služeb logistických firem. Vidíte v tom potenciál i pro rozvoj vaší společnosti?

Musíme být realisté. Nechceme vstupovat do výroby jen kvůli tomu, abychom někomu pomáhali snižovat náklady na pracovní sílu - to nám nedává smysl. Aby mělo logiku, že do některých částí výroby vstoupíme, musí za tím být i logistika. Například tiskneme ke zboží manuály ve verzi určené pro cílovou zemi nebo děláme finální potisk obalů. Samotný produkt se ale nemění. Maximálně přidáváme ke zboží elektroinstalaci, protože v různých zemích jsou různé standardy. Myslím si, že logistika má být skutečnou logistikou. Můžou se objevit důvody, proč je výhodné převzít část výroby. My ale zůstáváme věrní svým kořenům a snažíme se inovovat logistické systémy.

Loni jste otevřeli nové oddělení, které se věnuje vývoji speciálních oborových řešení. Co se za tím skrývá?

To je oddělení Korporátní řešení, výzkum & vývoj. Z průmyslových oblastí jsme se dřív věnovali hlavně DIY a chemickému průmyslu, ale nyní chceme jít i do dalších odvětví.

Toto oddělení se také zaměřuje na výzkum a vývoj. V každé průmyslové oblasti vzniká spousta nových technologií. Je velice důležité mít odborníky, kteří skutečně zblízka sledují poslední vývoj a mají přehled i o věcech, o kterých bychom si ani nedokázali představit, že budou s logistikou nějak souviset. Například zvažují, co nám nabízí 3D tisk a kde by se skutečně mohl využít. Nebo vytvořili zmíněný nový systém pro sledování zásilek. Zároveň se dívají, co nového se děje v rámci naší sítě, aby nepracovalo víc týmů paralelně na stejné věci. Také toto oddělení sdílí informace s různými vědci.

Do nákladní přepravy mezi Evropou a Čínou stále více promlouvá železnice. Před třemi lety jste také začali tuto variantu nabízet. Zvyšuje se poptávka po ní?

Zajímá se o to pořád více zákazníků, už to není tak exotická záležitost, železniční přeprava mezi EU a Čínou je také stále spolehlivější, takže zvyšujeme frekvenci tohoto spojení.

Dachser se zaměřuje na služby v segmentu B2B. Internetový obchod ale stále roste rychlým tempem. Neplánujete proto i vstup do oblasti B2C?

Máme zákazníky, kteří dělají multichannel marketing. Pokud budou potřebovat naše služby v oblasti B2C, máme pro to vhodné produkty. Nemáme ale v úmyslu naplno vstoupit do tohoto segmentu. B2B bude vždycky náš hlavní byznys a jako specialisté na sdružování zásilek ani nepozorujeme, že by B2C mělo v našem odvětví vzrůstající tendenci.