Exportu se daří a v letošním roce by mohl dosáhnout svého historického rekordu 3,8 bilionu korun. Meziročně tedy o šest procent více než v loňských 3,6 bilionu. Jde o hodnotu počítanou v takzvaném přeshraničním pojetí.

Bilance zahraničního obchodu by měla být kladná na loňské úrovni 400 miliard korun. Místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk to ve čtvrtek uvedl na Exportním fóru, jež se konalo v krkonošském středisku Mladé Buky na Trutnovsku.

Růstu vývozu podle Daňka nejvíc napomohlo předloňské rozhodnutí České národní banky na oslabení koruny na úroveň 27 korun za euro. "Byl to start, kdy se nám podařilo získat více zakázek, než tomu bylo v předcházejících letech. A z tohoto žijeme i v roce 2015," řekl Daněk.

Podle průzkumu Asociace exportérů jde stále většina exportu do Německa, které je největším vývozním trhem pro české společnosti. "Podíl Německa na českém exportu nyní dosahuje 33 procent. Za ním s odstupem s podílem osm procent následuje Slovensko," říká Daněk.

Naopak výrazný pokles exportéři letos utrpí v Rusku. "Loni export do Ruska klesl pouze o tři miliardy korun na 112 miliard. Letos však očekáváme propad o 35 až 40 miliard korun," uvedl Daněk. Za poklesem obchodů do Ruska podle něj stojí propad cen ropy, skokové oslabení rublu a sankce Evropské unie vůči Rusku kvůli ukrajinské krizi.

Slabá koruna nám pomohla

Slabou korunu si na exportním fóru chválí obecně téměř všichni exportéři. Podle šéfa asociace a majitele firmy na výrobu koupelnových předložek Jiřího Grunda zachránilo oslabení koruny na 50 tisíc pracovních míst a dalších 25 tisíc nových místo přineslo.

Důvod je jasný. Slabá koruna zlevňuje české zboží v zahraničí. A podle analytika firmy Akcenta Miroslava Nováka se export podílí na českém HDP z 83,8 procenta. Podobně vysoká čísla vykazuje již jen Slovensko a Maďarsko, například Velká Británie má "jen" 28,4 a Německo 45,7 procenta.

"U větších zemí je ten menší podíl dán i tím, že mají více obyvatel, a tak i větší vnitřní trh," vysvětluje Novák. Podle něj je ale velká závislost na exportu i rizikem. Jen 17 procent českého exportu jde totiž mimo EU. A výhledy růstu Evropy nebo Německa nejsou tak růžové. Zatímco má v příštích deseti letech podle OECD růst celosvětové HDP v průměru o 3,9 procenta, v Evropě to bude jen 1,8 a v Německu 1,1 procenta. Zato trhy jako Čína, Indie či Indonésie porostou o 6 až 8 procent.

Tři krize v Evropě

Právě budoucnosti Evropy se ale bojí ministr průmyslu Jan Mládek, který na exportérském fóru také vystoupil A i když vše zahájil tím, jak je důležité být optimistou a pro průmysl a hospodářství je důležitá dobrá nálada, příliš jí sám nepřidal. Takto složitá situace podle něj v Evropské unii totiž nebyla od doby jejího vzniku.

"V Evropě není totiž jedna krize, ale běží zde tři krize najednou," řekl. Má tím na mysli jak válku na Ukrajině, tak i problémy řecké ekonomiky a uprchlickou krizi. "Všechny tyto tři věci pro mne znamenají jeden závěr. Neschopnost EU se dohodnout a řešit problémy znamenají, že šance na české přijetí eura v roce 2020 se začínají rozplývat," prohlásil.

Související