Ve vedení České exportní banky to vře. Jednotliví členové představenstva si nemohou přijít na jméno a spory dochází tak daleko, že si nechávají i na najímání právníků zpracovávat externí audity. To se týká například řešení pohledávky za ocelárnou Slovakia Steel Mills, která je v konkurzu a na jejíž výstavbu ČEB půjčila 4,5 miliardy korun. Rozdílné názory jsou ale i na prodej některých starších zkrachovalých pohledávek.

"Ta situace je opravdu vyhrocená. Zasedání dozorčí rady vypadalo tak, že na sebe půlku času členové představenstva křičeli," říká jeden z členů rady, který nechtěl být jmenován. Hlavní konflikt má být mezi generálním ředitelem banky Karlem Burešem a místopředsedou představenstva Davidem Markem, který je v bance odpovědný za správu rizikových pohledávek.

Podle samotného Bureše ale není situace tak dramatická. "V představenstvu nyní diskutujeme přístup k několika starým případům a ano, v těchto složitých případech se odborné náhledy mohou lišit. Ale to je přece běžná věc. Navíc v ČEB rozhoduje pouze kolektivní orgán představenstvo, kde má každý jeden hlas a musíme se vždy konsenzuálně dohodnout," řekl HN.

Drazí slovenští právníci?


Bureš nepopírá, že si banka na staré obchodní případy nechává dělat externí audity, čeho se týkají, však nechtěl sdělit. Podle informací HN hned z několika zdrojů z představenstva i dozorčí rady banky se současný spor týká například výběru právní kanceláře, která řeší již zmiňované slovenské ocelárny a nesplácený úvěr 4,5 miliardy.

V současné době banku před košickým soudem zastupuje kancelář Matejka Friedmannová. Smlouva s ní se ale zdá části představenstva v čele s Burešem příliš drahá. Podle slovenských médií tak již proběhla jednání s novou kanceláří − Ikrényi a Rehák. Martin Rehák, syn známého slovenského podnikatele Ladislava Reháka,
však podle slovenských médií měl mít vazby na organizovaný zločin. Banka se brání, že s nikým novou smlouvu nepodepsala a otázku výběru právníků teprve řeší.

Špatné úvěry, málo obchodů


Banka má ale ještě jeden problém. Stále ji tíží nesplácené úvěry po předchozích vedeních za více než 20 miliard korun, což představuje už více než pětinu jejího portfolia. Neřeší je ale příliš úspěšně, jejich poměr se totiž nezlepšuje, ale je kvartál od kvartálu horší.

Nové obchodní případy přitom bance moc nepřibývají. Jediným větším projektem je financování dodávky železnice do Ázerbájdžánu za zhruba 15 miliard korun, tam ale ČEB figuruje jen v rámci konsorcia pod vedením HSBC.

I na nedávném Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně tak bylo znát, že ani politici nejsou s výkonem státní exportní banky spokojení. Do jejích nevyřešených problémů si rýpl například jeden z hlavních akcionářů, ministr průmyslu Jan Mládek.

Začaly se tak rojit spekulace o případném konci některých členů představenstva. Jedním z nich by mohl být Miroslav Tym, odpovědný za obchod, hovoří se ale i o šéfovi banky Burešovi.

Ministerstvo průmyslu k otázkám ohledně exportní banky příliš sdílné nebylo. "Co se týče dotazu k osobě pana Karla Bureše, MPO nemá v tomto kontextu žádné informace, personální otázky jsou zcela v působnosti dozorčí rady ČEB, a proto je nijak nemůžeme komentovat," mluvčí ministerstva František Kotrba.

Bez odpovědi ponechal dotaz na případné personální změny ministr financí Andrej Babiš. Za jeho úřad nakonec aspoň formou SMS odpověděl Petr Blažek, pod kterého exportní financování spadá. "O změně šéfa banky nejednáme a tato věc je podle stanov v kompetenci dozorčí rady," napsal. Přitom lidé z dozorčí rady naopak tvrdí, že je tato věc na akcionářích − tedy právě ministerstvu průmyslu a ministerstvu financí. Ostatně když Burešův předchůdce Jiří Klumpar ministra Mládka loni v květnu rozzlobil (a ke kritice se tehdy přidal i Babiš), skončil v řádu několika dní.

"Ministerstvo financí bude práci vedení banky hodnotit podle toho, jestli přinese nové obchodní případy a jestli dokáže vyřešit problematické úvěrové pohledávky Slovakia Steel Mills nebo UPUP, které mají miliardové dopady do státního rozpočtu," dodal ještě Blažek.

Projektem UPUP má na mysli sibiřskou elektrárnu Poljarnaja firmy PSG. Na tu ČEB půjčila pět miliard korun, tedy asi dvě třetiny plánované sumy. Před dvěma lety ale banka kvůli problémům na ruské straně zastavila financování a PSG před měsícem od smlouvy odstoupila.

Související