Vlaky v Česku teď jezdí rychlostí maximálně 160 km/h. První tratí, která bude vysokorychlostní a spoje tam dosáhnou 200 km/h, má být ta mezi mezi Brnem a Přerovem.

Tvrdí to ministerstvo dopravy s tím, že stavební práce by mohly začít v roce 2019 a zatím se počítá s cenou 30 miliard korun.

V současnosti je trať jednokolejná a vlaky tam jezdí rychlostí kolem 80 km/h.

"Proč právě Brno–Přerov? Protože se jen bude upravovat stávající trať," řekl serveru IHNED.cz mluvčí ministerstva dopravy Martin Novák.

Zatímco v daném úseku se tedy plánuje modernizovat současná trať, všude jinde v Česku se pro vysokorychlostní spojení mají stavět úplně nové koridory.

A také proto ministerstvo odhaduje, že dřív než v roce 2025 se jinde než mezi Brnem a Přerovem budovat nezačne. "Pokud to je novostavba, tak je vždy potřeba shoda mnoha subjektů, zejména obcí a krajů. Ty všechny budou muset mít novou trať ve svých územních plánech a tam samozřejmě bývá největší kámen úrazu," tvrdí mluvčí resortu dopravy Novák.

Očekává totiž, že kraje budou mít řadu požadavků, a ministerstvo pak bude muset prověřovat všechny možnosti, kudy by trasy mohly vést.

I když ale mezi Brnem a Přerovem vznikne rychlé spojení, stále bude pomalejší, než jak je běžné u vysokorychlostních tratí v zahraničí. Tam vlaky jezdí i přes 300 km/h.

Častým argumentem je, že v Česku není taková rychlost potřeba, protože vlak by se ani nestačil rozjet a už by musel zastavovat ve stanicích.

To ale Luděk Vyka z Centra pro efektivní dopravu vyvrací. "V Česku potřebujeme jezdit přes 300 km/h, aby byl vlak dvakrát rychlejší než auto. Je neuvěřitelné pořád dokola slyšet, že u nás vysoká rychlost nemá smysl. Například ve Francii se rychlovlaky rozjíždí na 320 km/h několikrát za sebou, a to pokaždé na přibližně 15 kilometrech," řekl serveru IHNED.cz.

V současnosti se u nás jezdí rychlostí maximálně 160 km/h, a to například mezi Zábřehem na Moravě a Přerovem nebo z Břeclavi do Brna.

Vysokorychlostní tratě po nás požaduje i Evropská unie, a to v dokumentu TEN-T, který definuje síť hlavních evropských tahů.

"Evropa nejvíc stojí o spojení Berlín–Praha–Vídeň a také o trať z Polska přes Moravu do Vídně," řekl vedoucí odboru územního plánování ministerstva pro místní rozvoj Tomáš Sklenář.