Řada komentátorů u nás i ve světě ve svých textech před volbami probírala, zda není Andrej Babiš, majitel obřího koncernu a několika médií, ohrožením pro relativně mladou českou demokracii. Nyní, když byl navíc v roli lídra vítězné strany pověřený sestavením vlády, je tato otázka ještě více palčivá. Babišova aktuální vize menšinové vlády bez podpory či tolerance sněmovny minimálně porušuje zažitou politickou kulturu. A možnost vládnutí bez většinové podpory, kterou spolu s prezidentem Zemanem představili, je balancováním na hraně ústavy. Ta je ale podle expertů dobře napsaná a v tomto ohledu prý Babiš demokracii příliš uškodit nemůže.

Jinou otázkou je, zda potenciální Babišova vláda neuškodí podnikatelskému prostředí v ČR. Například Babišův projekt EET přinesl řadu pozitiv, ale také negativ, která komplikují podnikání především menším a začínajícím firmám. Před volbami se také vezl na vlně odporu proti největšímu obchodnímu partnerovi, Evropské unii. Po volbách ale naštěstí otočil názor a opět je pro unii. Andrej Babiš totiž ví, že ekonomický úspěch České republiky, potažmo jeho firem závisí na otevřených evropských hranicích a integrovaných dodavatelských řetězcích, ale zřejmě si myslí, že jeho voliči tento názor nesdílejí.

Podle zahraničních komentátorů je tak největší hrozbou nástupu Andreje Babiše, že slabé české instituce nedokážou zabránit vzniku vlády s oligarchickým nádechem. To, jak se svěřenou mocí dokáže pracovat, ukázal Andrej Babiš již v pozici ministra financí, kdy za jeho úřadování Finanční správa začala výrazně nadužívat systém zajišťovacích příkazů. Touto cestou mimo jiné zlikvidovala několik firem, přičemž později se ukázalo, že zákroky nebyly oprávněné. To, že některé z postižených firem byly v konkurenčním vztahu s podniky z koncernu Agrofert, byla zcela jistě pouze náhoda.

Andrej Babiš tak s největší pravděpodobností není přímým ohrožením pro demokracii jako takovou, ale podle všeho je ohrožením pro férovost v byznysu. Zvlášť pokud jste jeho konkurentem.

Související