Dispečink už ví, že se blíží kamion se zbožím. Navádí ho přesně na určitý čas k rampě skladu, kde již mají elektronické informace o nákladu. Do kamionu vjíždí bezpilotní vozík, sám kontroluje identifikační údaje na paletách a převáží zboží k regálům. Program posoudí, kde bude nejrychleji dostupné pro rozvážku k zákazníkovi, tam je pak zaskladní robotické zakladače. Vše organizují a monitorují počítače pomocí systému řízení skladu, který je propojený s dalším softwarem podniku i jeho dodavatelů a zákazníků. Tak nějak by měla vypadat logistika budoucnosti.

Kdy se do tohoto stadia dostane, zatím není úplně jasné. První kroky, které směřují k realizaci konceptu čtvrté průmyslové revoluce, jež se promítne i do logistiky, teprve děláme. Už dnes je ale jisté, že hlavní úlohu bude hrát nasazení automatizace, robotů, senzorů, internetu věcí a algoritmů.

Tyto prvky se dnes prosazují zejména v distribučních centrech internetových obchodů a továrnách automobilového průmyslu. Americký e-shop Amazon už před dvěma lety otevřel distribuční centra osmé generace, v kterých využívá řadu automatizovaných strojů. Například obří jeřábovou "ruku", která samostatně zvedá stovky kilogramů těžké palety a ukládá je na dopravníkové pásy, nebo robotické "podvozky", jež zajíždí pod policové regály s menším zbožím a posouvají je podle potřeby po hale. Loni jich měl ve 20 distribučních centrech už 45 tisíc.

Zatímco dříve trvala příprava zásilek k odeslání kolem hodiny, tyto stroje to zvládnou i za čtvrtinu. A navíc nepotřebují k manipulaci tolik prostoru jako lidé, takže se dá plocha haly využít ke zvýšení skladovací kapacity.

Testy v bavoráku

Podobné autonomní přepravní vozíky jako Amazon testuje nyní ve své bavorské továrně ve Wackersdorfu nedaleko českých hranic také automobilka BMW. Starají se o přesun rámů s paletovými kontejnery, v nichž jsou uložené autodíly. Tzv. Smart Transport Robots (STR) pohánějí baterie a stroje zvládnou přesun nákladu až do hmotnosti půl tuny. Na rozdíl od jednodušších systémů tyto podvozky ke své navigaci nevyužívají indukční pásky, které omezují pohyb strojů pouze na určené dráhy, ale pohybují se prakticky samostatně pomocí senzorů, softwaru a neustálého propočtu vzdáleností od vysílačů signálu kolem sebe. Díky tomu se umí i samostatně vyhnout lidem a dalším vozíkům.

Po pětiměsíčním testování se tento zkušební projekt přesune do předsériové výroby a postupně se má zavádět v několika dalších německých továrnách automobilky podle toho, jak v nich bude nabíhat výroba nových modelů. V další fázi dostanou robotické vozíky i 3D kameru, která by měla jejich navigaci ještě vylepšit.

BMW vyrábí ve svých továrnách denně kolem 9000 nových vozů, na které potřebuje do svých 31 továren po celém světě dodat na výrobní a montážní linky 30 milionů dílů. Velká část z nich přitom přichází v režimu JIT nebo JIS. "Logistika je srdcem výrobního systému BMW a využívání inovativních a digitálních technologií bude klíčovým faktorem v našich logistických procesech," řekl Jürgen Maidl, šéf logistiky výrobních závodů německého výrobce luxusních automobilů.

Automobilka BMW nedávno představila některé logistické technologie a procesy, které testuje a které by mohla v budoucnu zapojit do běžného provozu. "Máme jasnou vizi budoucnosti. Identifikovali jsme potenciál pro inovace ve všech fázích logistického procesu, od doručení dílů do našich továren po distribuci nových vozů dealerům po celém světě," uvedl Marco Prüglmeier, projektový manažer pro inovace a Průmysl 4.0 v inbound logistice BMW Group.

"Některé z našich představ mohou vypadat futuristicky a některé prvky se prosadí až později. Nicméně mnohé procesy se už v našem dodavatelském řetězci uplatňují," dodal Maidl pro magazín Automotive Logistics.

Vláčky a brýle

Bavorská automobilka například zkouší ve své továrně v Dingolfingu autonomní logistické vláčky pro zásobování montážní linky. Využívají se zejména pro delší tratě mezi skladem a výrobou. Tažné soupravy jsou navigovány pomocí laserového signálu. Software jej v reálném čase vyhodnocuje a vytváří digitální profil prostoru kolem vláčku, který umožňuje jízdu po nadefinovaných trasách.

Datové brýle zase podporují vychystávání. Rozšířená realita by ale mohla jít ještě dál. Brýle by vychystávané díly vizuálně zaznamenaly a porovnaly by jejich parametry s těmi, které jsou předdefinované v databázi. Během okamžiku by tak systém zkontroloval, jestli díl nemá nějaké vady.

Ve spolupráci s logistickými firmami pak BMW zapojilo do finální části doručování tahače na elektřinu. Už nyní brázdí v rámci "seznamovacího" testu ulice Mnichova a Lipska.

Klíčová dohledatelnost

Základním předpokladem pro perfektně fungující chytrou továrnu a nastupující trend individualizované výroby nejsou jen moderní stroje, ale především propojení digitálních informačních toků a naprostý přehled o pohybu zboží v reálném čase.

Globální dodavatelský řetězec BMW představuje složitou síť, kterou automobilka řídí v úzké spolupráci s řadou logistických providerů. Během samotné přepravy ale výrobce vozů nemá příliš informací o tom, co se s díly děje, a to především u mezikontinentálních přeprav. To by se mělo změnit. V první fázi systém řízení dopravy (TMS) v cloudu integruje všechna data o přepravách a trasách. Podle magazínu Automotive Logistics firma systém již zavedla na mezinárodních přepravách mezi Evropou, Asií a Afrikou, následovat má Severní Amerika.

V druhé fázi pak bude v systému i informace o přesné poloze zásilek a jejich případném zpoždění. Pokud bude například jasné, že kamion s dodávkou nepřijede včas, systém Connected Supply Chain vygeneruje alternativní možnosti. Zároveň budou senzory monitorovat stěžejní díly, díky čemuž bude automobilka včas vědět, jestli se cestou nepoškodily třeba vlivem klimatických podmínek nebo kvůli prudkému nárazu.

Distribuci vozidel dealerům by v budoucnu mohl podporovat komunikační systém aut. Ten by i z vypnutého vozu vysílal do logistického centra údaje o své poloze a statusu. V další fázi by displej uvnitř vozu posílal oznámení o nutných pracovních krocích v rámci celého přepravního řetězce. Například by ukazoval informace o tom, jaké doplňky nebo příslušenství se mají do vozidla vložit či nainstalovat v distribučním centru, nebo by ukazoval polohu auta na distribučním parkovišti.

Ve vzdálenější budoucnosti by pak měly vysílat informace o dalším postupu i jednotlivé díly, a to od objednávky u dodavatele přes přepravu až po manipulaci před montáží v továrně. Tato vize už se velice blíží současným představám akademiků o čtvrté průmyslové revoluci a decentralizované výrobě, kdy bude materiál skutečně dohledatelný a propojené stroje si jej budou samy "objednávat" a posílat k montáži podle výrobních požadavků v informačním systému.

"Odvolávka a následně i díl a samotné vozidlo budou signalizovat, co z hlediska logistiky potřebují a kam se mají přesunout. Posun k decentralizovaným procesům, kdy produkt určuje směr postupu, bude mít masivní dopad na logistiku," řekl Jürgen Maidl.

BMW na některých ze zmíněných projektů spolupracuje s logistickými firmami a dalšími výrobci. Podle Marca Prüglmeiera bude pro autonomní procesy, on-line sledování nebo komunikaci se senzory potřeba vymyslet obecné standardy rozhraní a protokolů. A aby fungoval proces jako celek, je třeba všeobecnější shoda, a ne jen uzavřený systém.

Bezpilotní auto jako tahač

Nové technologie zkouší ve svých provozech nejen bavorská automobilka, ale většina velkých autovýrobců. Například Audi testuje ve svých továrnách tzv. Google Glass, drony nebo autonomní vysokozdvižné vozíky. Od německé automobilové asociace VDA pak firma získala logistické ocenění za autonomní parkovací roboty Ray, které přesouvají hotové vozy k naložení na vlaky.

Volkswagen zase na svém dni logistických inovací ukázal poslední generaci transportních robotů nebo tzv. exoskeleton. Jde o jakousi externí konstrukci oblečenou na těle pracovníka, která pomocí senzorů detekuje jeho pohyby a podle toho podporuje či posiluje jeho pracovní aktivity.

Nissan zavedl ve své továrně v japonském městě Oppama inteligentní vlečný systém IVT, kdy pomocí upraveného bezpilotního elektromobilu Leaf, který slouží jako tahač, přesunuje přívěsy s nově vyrobenými auty mezi továrnou a přístavištěm, k němuž připlouvají lodě pro distribuci vozidel. IVT je napojen na systém řízení dopravy, který tak monitoruje jeho polohu, rychlost, zbývající výkon baterie a provozní status.

Související