Měl jsi možnost vidět řadu logistických provozů u nás i v zahraničí. Jak si stojí logistika českých firem ve srovnání se západní Evropou?

Jsem přesvědčen, že úroveň naší logistiky je dlouhodobě na vysoké úrovni. Již krátce v 90. letech byly naše logistické firmy vybaveny informačními a komunikačními technologiemi lépe, než tomu bylo ve starých zemích E15. Bylo to způsobeno hlavně tím, že jsme v tomto oboru půl až jednu vývojovou etapu přeskočili, a naše firmy si pořizovaly již moderní hardware a software. Firmy v zemích západní Evropy nechtěly vyměnit, respektive nahrazovat funkční, ale již zastaralé informační systémy za nové, protože ještě nebyly účetně odepsané. Na přelomu století a tisíciletí již nebyl žádný rozdíl mezi naším logistickým pojetím a tím v západních zemích. Poskytování logistických činností nejen pro zahraniční společnosti na našem území se stalo samozřejmostí a řada technologií byla zdokonalena našimi logistiky. Největší vliv na rozvoj logistiky měl automobilový průmysl. Zde ověřené logistické modely se začaly uplatňovat nejen ve všech průmyslových oborech, ale i v zemědělství a nakonec i ve službách terciární sféry.

Z pohledu vybavení logistických procesů manipulační a skladovou technikou, vychystávacími systémy, obalovou technikou a dopravními prostředky pro externí dopravu jsme na špici v porovnání s vyspělými zeměmi západní Evropy.

V poslední době se často mluví o čtvrté průmyslové revoluci, která bude probíhat i v logistice. Zkus odhadnout, kdy zasáhne naplno české sklady.

Čtvrtá průmyslová revoluce předpokládá, že se k internetu připojí kromě lidí také stroje a věci obecně, do hry vstoupí tzv. kyberfyzické systémy, které dovolují konstantní zpětnou vazbu mezi reálnými výrobními podmínkami a digitálním generováním řídicího kódu robota. Moderní stroje a zařízení budou ve velké většině řízeny vestavěnými systémy, které budou komunikovat nejen s obsluhou, ale i mezi sebou, a vytvářet tak kyberfyzický prostor, propojující reálné a informační prostředí. Významný je z tohoto hlediska pojem cloudových systémů, kde jsou data ukládána mimo fyzické zařízení v prostředí internetu a vytváří se internet věcí. Tento systém je dnes již mnoha firmami využíván.

Asi se budu obtížně strefovat do období, ve kterém nastane řízení skladů moderními informačními a komunikačními technologiemi, využívajícími atributy nové platformy Logistika 4.0. Můžeme se takového řízení dočkat v relativně krátké době ve skladech s vysokým obratem zboží a s jeho vyšší nebo vysokou hodnotou. Internetové obchody meziročně rostou dvojcifernými čísly a v takových provozech se může investice do drahých technologií rychle vrátit.

Dále lze v krátké době očekávat využití moderních telematických systémů v dopravě pro sledování a řízení dopravních prostředků, kdy řidič bude vykonávat pouze dohled nad vozidlem, a pro sledování přepravovaného zboží.

V roce 2008 jsi získal titul profesora. Na jaké téma ses v rámci tohoto řízení zaměřil?

Já jsem celoživotně zaměřen v logistice na segment dopravy. Proto jsem řešil problémy zaměřené na modelování přepravních řetězců s využitím kombinované přepravy, význam logistického centra na dopravní síti a v profesorské přednášce jsem prezentoval výstupy z výzkumu zaměřeného na hledání optimální polohy logistického centra s využitím lokačně alokačních úloh. Definoval jsem znaky, kterými se logistické centrum vyznačuje. Jedná se o integraci dopravních a zasílatelských podniků, poskytovatelů logistických služeb, orgánů státní správy, finančních a pojišťovacích institucí a dalších služeb do jednoho místa. Za druhé - pro realizaci přepravních požadavků využívá nejméně dva druhy dopravy, zejména silniční a železniční dopravu. A za třetí - řídí a prohlubuje kooperativní vztahy. Následně jsem definoval výhody, které logistické centrum přináší v podobě logistiky jako faktor hospodárnosti, podpory modality, synergických efektů a propojení logistických struktur.

Ve svých odborných, vědeckých a výzkumných pracích jsem předložil řadu důkazů a doporučení pro umístění logistického centra na dopravní síti a také o jeho významu v rámci logistického systému, včetně návrhu organizačních a technologických postupů pro jeho zřízení a efektivní provoz. Vždy bylo a je mým cílem zapojit do přepravních řetězců nejméně dva druhy dopravy, snížit intenzitu provozu na pozemních komunikacích a snížit vliv dopravy na životní prostředí a zdraví obyvatel. V rámci logistiky prosazuji širší využívání kombinované přepravy, v této oblasti jsem přispěl zpracováním technologických postupů práce pro některé inovativní systémy, aby se jejich uplatnění na přepravním trhu rychleji realizovalo.

Od loňského roku působíš jako prezident České logistické asociace. S jakými plány jsi do této funkce nastupoval? Co z toho se ti daří naplňovat a co se zatím nedaří?

Žádnými plány jsem nedisponoval, protože jsem byl sám překvapen, že jsem se stal prezidentem ČLA. Mohu to brát jako ocenění nebo částečně i mé přání na konci aktivní kariéry, kterou jsem strávil v pedagogickém procesu. Logistikou se intenzivně zabývám posledních 25 let, kdy ji tak označujeme, ale jinak je to z mé strany celoživotní zájem. Jsem rád, že jsem se ocitl na této pozici, a dělám vše pro to, aby se logistika stala v povědomí nás všech významným oborem.

Ve své činnosti navazuji na předchozí prezidenty, protože se vždy jednalo o uznávané osobnosti z hlediska odborného, ale především lidského. Určitě se nám podařilo úspěšně naskočit do pořádání Dne české logistiky, rozjíždí se nám odborné semináře, na kterých spolupracujeme a poskytujeme jim odbornou záštitu. Nedaří se získávat nové členy, jsme rádi, když ztracené nahradíme novými. Mohu snad říci, že Česká logistická asociace je stabilizovanou, nevýdělečnou a nezávislou organizací, která podporuje logistiku na národní i mezinárodní úrovni. Pozitivně hodnotím, že odborníkům v logistice nabízíme certifikaci jejich znalostí v jedné ze dvou kategorií EJlog (European Junior Logistician at the Supervisory/Operational Management Level) a ESlog (European Senior Logistician at the Senior Management Level). Obě kategorie se liší v požadavcích kladených na uchazeče, zejména z hlediska jeho současného funkčního postavení, kvality a délky odborné praxe, úrovně a rozsahu teoretických a praktických znalostí. Certifikační řízení se skládá z písemných testů, pro úroveň senior se navíc vyžaduje zpracování dvou esejí na stanovená témata.

Jaké má asociace plány do budoucna? Na jaká témata se bude zaměřovat?

V letošním roce uspořádáme pod záštitou ministra dopravy Dana Ťoka druhý ročník Dne české logistiky ve vazbě na European Supply Chain Day. Věřím, že dopadne úspěšně a stane se pro nás každoročním pravidelným významným odborným a společenským setkáním.

Naším dalším posláním je ve spolupráci s partnerskými institucemi pořádat nejen pro naše členy semináře, diskusní fóra nebo přednášky na aktuální témata, jako jsou například Industrie 4.0, řízení rizik, RFID, legislativní změny apod. Na září letošního roku připravujeme pro členskou základnu exkurzi do výrobního podniku Volkswagen Slovakia Bratislava a na Vodní dílo Gabčíkovo.

Jedním z našich trvalých úkolů je stabilizovat členskou základnu a postupně ji rozšiřovat. Jsem přesvědčen, že pro řadu významných logistických firem by mělo být členství v asociaci prestižním počinem. Prezidium České logistické asociace je spojovacím článkem mezi podnikatelskou sférou a státní správou. Víme, že některá legislativní opatření se projednávají bez konzultace s námi, pak je jejich aplikace v praxi obtížně vykonatelná. Proto chceme nad takovými tématy diskutovat, připravovat a prosazovat vlastní návrhy ve spolupráci se státní správou a ty pak důrazněji a důsledněji prosazovat.

Na jaká témata se letos konference soustředí a kdo na ní bude vystupovat?

Den české logistiky propojuje logistický veletrh s diskusním fórem určeným pro širokou odbornou veřejnost, vrcholové představitele společností poskytujících logistické služby, výrobních a obchodních firem, odborníky z jednotlivých článků logistického řetězce, zástupce odborných škol, vysokých škol a univerzit, ale i pro vrcholové představitele z oborů dodávajících technická, technologická, softwarová a komunikační řešení. Podstatou celé akce je poskytnout prostor pro prezentaci jednotlivých prvků strategie dopravy a logistiky v prostředí tvořeném veletržními instalacemi.

Doprovodný přednáškový program bude zaměřen na nejnovější trendy v logistice, kdy první blok bude řešit cestu k efektivitě v zásobovacím řetězci; druhý blok se zaměří na ekologii, ekonomiku, flexibilitu a sledovatelnost; poslední blok se bude věnovat balení, značení a zajištění zboží pro přepravu. Tato témata mají úzkou vazbu a jsou ovlivněna nástupem čtvrté průmyslové revoluce a platformou Logistika 4.0.

Naším cílem je připravit celou akci na ještě vyšší odborné úrovni, než byl loňský ročník, a zařadit se mezi nejvyspělejší země EU. Den logistiky vyhlašuje Evropská logistická asociace, se kterou ČLA úzce spolupracuje. Jsme jedinou asociací ve střední a východní Evropě, která se k této výzvě aktivně hlásí.

Podle webu projektu Evropský den logistiky se zdá, že většina akcí, které jsou jeho součástí, se bude konat v Německu, několik dalších akcí pak bude v zemích střední Evropy. Vypadá to, že ostatní velké země jako Francie nebo Velká Británie se do projektu letos příliš nezapojují. Čím to je?

Na to lze jednoznačně odpovědět tak, že Německo je jedničkou v logistice, udává směr v jejím vývoji, a proto se nejvíce akcí koná právě v této zemi. Z dalších zemí je to Belgie a Nizozemsko, které disponují výkonným logistickým potenciálem, protože to jsou vstupní brány do centrální Evropy. Francie a Velká Británie zůstávají stranou tohoto velkého dění, nakonec tyto země jsou i při hodnocení logistického výkonnostního indexu Světovou bankou umístěny až za Německem a menšími zeměmi střední Evropy. Ale jsem přesvědčen, že ve Francii i Velké Británii budou Evropský den logistiky slavit významné globální logistické firmy, které jsou uvedeny na webu.

Pár let ses pohyboval v české politice. Uvažuješ o návratu, nebo jsi rád, že se můžeš zase naplno věnovat svému oboru?

Tak v tuto dobu již neplánuji žádný návrat do politiky a chci se v závěru aktivního života naplno věnovat oboru doprava a logistika. Ale i práce v politice byla zajímavá, jsem rád, že jsem si to mohl taky vyzkoušet. Taková příležitost nepřichází sama sebou. Musím se přiznat, že v politice jsem měl a mám problém s ideologickou teorií téměř každé politické strany. Proto jsem se více zaměřoval na hospodářskou politiku, kdy ekonomické zájmy jsou shodné napříč politickými stranami a lze najít společné řešení.

V pedagogickém procesu jsem spokojený, rád předávám zkušenosti studentům, úzce spolupracuji s praxí, a tak jsem schopen i dobrým studentům nabízet po úspěšném ukončení studia zaměstnání u velmi dobrých dopravních a logistických firem.

Jaké jsou nyní tvé aktivity v akademické sféře? Jakými tématy se nyní zabýváš a podílíš se na nějakých projektech?

Na akademickém poli přednáším v prezenční a kombinované formě bakalářských a magisterských studijních programů předměty zaměřené na logistiku a legislativu v dopravě a logistice. V doktorském studijním programu přednáším moderní logistické systémy.

V posledním období jsem řešil a řeším zajímavé projekty s užším týmem spolupracovníků. Jednak jsme pro významného nákladního dopravce optimalizovali pracovní činnosti s cílem snížit provozní náklady. Zajímavým úkolem bylo také řešení stanovení ekonomických nákladů pro regionální osobní silniční a železniční dopravu pro státní samosprávný orgán. Pro technologickou agenturu řešíme dvě úlohy s kratší dobou realizace a to jednak připravujeme metodický pokyn pro podporu kontinentální kombinované přepravy a také řešíme úlohu pro centrální sledování dodržování pracovní doby u některých provozních profesí v železniční dopravě, kde právě nedodržování stanoveného odpočinku vede ke vzniku vážných dopravních nehod.

Mají v Česku firmy zájem o spolupráci s univerzitami a obráceně univerzity o spolupráci s podnikatelským sektorem?

Dnes je oboustranná snaha o spolupráci, jednak firmy vyhledávají naši fakultu a na druhé straně fakulta chce spolupracovat s úspěšnými firmami. Daří se nám spolupracovat s regionálními firmami formou vyzvaných přednášek jejich odborníků v oboru logistika a hlavně zpracováváním bakalářských a diplomových prací našimi studenty na jimi zadaná témata. Jedná se o top firmy z elektrotechnického a automobilového průmyslu, ale i potravinářského průmyslu. Samozřejmě spolupracujeme i se státní správou na úrovni Pardubického kraje a samosprávnými orgány na úrovních menších měst a obcí.

Na pracovním trhu se vedle řady dalších oborů projevuje nedostatek kvalifikovaných lidí i v logistice. Jaký je zájem o studium logistických oborů ze strany mladých lidí?

Zájem o studium zatím pokračuje, ale úroveň studentů se snižuje. Střední školy jim poskytují nedostatečné vzdělání hlavně z matematiky a fyziky, což jsou pro logistiku důležité znalosti.

Z byznysové sféry se začínají ozývat hlasy, že je současný pozitivní ekonomický vývoj vyvolaný uměle a že se blíží další krize, byť menší, než byla ta nedávná. Co si o tom myslíš?

Svět se dostává do období permanentních krizí, na to si budeme muset všichni zvyknout. Alespoň minoritní část z nás se musí chovat obezřetně a při rozhodování musí využívat zdravé logické myšlení. Každý odpovědný hospodář ví, jak se má chovat, aby přežil nejen on sám, ale i se svými blízkými a jeho podnikatelská činnost a společnost se posouvaly k prosperitě nejen ekonomické, ale i společenské a především mravní.

Dnešní svět se podařilo natolik rozvrátit některými teoretickými ekonomickými poučkami s jepičí životností, že se čím dál více dostává do kritických stavů. Ekonomiku určitě ovlivňuje bezmezné nabízení úvěrů, splácení úvěrů úvěry a nedobytné pohledávky, a tak trajektorie úvěrů po spirále smrti nemohou vést k ničemu jinému než ke konfliktům na trhu. Nesmíme zapomenout, že zpomalený růst ekonomiky samozřejmě ovlivňuje sílící dolar, stagnující ekonomika Číny, nízká cena ropy a snižování zásob strategických surovin. Jsem přesvědčen, že pro současný hospodářský vývoj s trvalými tlaky na snižování ekonomických nákladů by bylo vhodné, aby do rozhodovacích procesů měli možnost hovořit technici, technologové a konstruktéři, a ne aby bezmocně přihlíželi ekonomicko-právnímu diktátu. Klamavá honba za vysokými maržemi je sebezničující a s kartami s černým Petrem nemůže hrát většina společnosti.

Nesmíme zapomínat, že ekonomický růst, byť jen nepatrný, je důležitý pro rozvoj společnosti, protože generuje zdroje pro terciární sféru, ve které je významný rozvoj civilního výzkumu, zdravotní péče a vzdělávání.

 

Prof. Václav Cempírek

Vystudoval Vysokou školu dopravy a spojů v Žilině, postgraduální studium absolvoval na Evropském institutu TU Dresden se zaměřením na evropský integrační vývoj v dopravě. Profesorské řízení úspěšně dokončil v roce 2008 na Univerzitě Pardubice, Dopravní fakultě Jana Pernera v oboru technologie a management v dopravě a telekomunikacích. Aktuálně působí na stejné fakultě v oddělení logistických systémů.

Zaměřuje se na logistické přepravní řetězce, dodavatelskou logistiku a city logistiku. Podílel se na řešení řady projektových úloh, v národních časopisech a na odborných a vědeckých konferencích prezentoval více než 120 příspěvků. Aktivně působí na mezinárodním poli, především v SRN, na Slovensku, v Polsku a Chorvatsku. Úzce spolupracuje s řadou logistických, dopravních a spedičních firem. V letech 2010-2013 byl poslancem jako nestraník zvolený za TOP 09 za Pardubický kraj.



Foto: Jiří Koťátko

Související