Tzv. fantomovým dopravcům, kteří se vydávají za legální dopravní firmy, se loni podařilo "odklonit" 24 nákladních aut se zbožím, zatímco o rok dříve to bylo téměř dvakrát tolik. Celková škoda, kterou loni způsobily podvody v silniční nákladní dopravě, dosáhla hodnoty 113,5 milionu korun. Podvodníci ale stále vymýšlejí nové, sofistikovanější metody, takže vyřešit se daří jen kolem pětiny případů. "Škody jsou pro spediční firmy mnohdy likvidující," uvedl Ivo Kartus z Policejního prezidia ČR. "Ze zkušeností víme, že přepravu nákladu lze v Česku pojistit pouze proti krádeži, ale ne proti podvodu. Poškozený sice nahlásí na policii odcizení nákladu, ale téměř vždy zahajujeme vyšetřování jako podezření z trestného činu podvodu, protože to je prvotní jednání pachatele. Krádež je až druhotný trestný čin," vysvětluje Kartus. Právě to je pro speditéry velký problém.

Problematika fantomových přeprav nezahrnuje všechny trestné činy v rámci mezinárodní kamionové přepravy, ale jde jen o specifický typ podvodu, který probíhá většinou přes burzy nákladů (označované také například jako spediční databanky). "V těchto přepravních burzách se samozřejmě objevuje velké množství informací o tom, kam, kdy a jaké zboží se přepravuje. Proto se stávají nejčastěji předmětem podvodu nebo u nich celý případ začíná," vysvětluje Daniel Priban, ředitel českého a slovenského zastoupení jedné z největších spedičních databank, TimoCom.

On-line přepravní burzy u nás fungují od 90. let minulého století, přitom první případy fantomových přeprav se začaly objevovat až koncem první dekády tohoto století. V té době se také začalo více mluvit o lepším prověřování všech firem, které se do spedičních databank hlásí. "Do roku 2010 jsme neměli potřebu nic ověřovat. První případy se začaly objevovat od roku 2010 a začalo to kulminovat 2011 a 2012. Celý problém spočíval v tom, že nikdo tehdy neověřoval předložené doklady. Prostě tam byla důvěra," uvedl Daniel Priban.

Detektivní oddělení

Burzy nákladů následně od firem, které se do platformy registrovaly, začaly nejen vyžadovat konkrétní dokumenty, ale začaly i ověřovat pravost dodaných informací. Provozovatelé databank kvůli tomu zakládali nová - de facto detektivní - oddělení. "Burza je elektronická platforma a vždycky bude nějaká možnost zneužití. Pokud někdo nezodpovědný předá svůj přístup, může vzniknout bezpečnostní díra, kterou může podvodník zneužít," říká Priban. A doplňuje, že je proto potřeba nejen to, aby burzy ověřovaly informace o svých členech, ale také aby ostatní součásti přepravního řetězce i dále kontrolovaly, jestli všechny údaje stále souhlasí.

Své "detektivy", kteří se snaží zamezit případné spolupráci s podvodnými dopravci, mají i spediční firmy. "Než vpustíme do své databáze nového dopravce, je to tak nekonečný proces ověřování, že tomu asi nikdo nebude věřit," říká Luboš Mervart, jednatel Merka Spedition, který má ve Svazu spedice a logistiky na starosti právě podvodnou přepravu. Ověřuje se výpis z obchodního rejstříku, výpis DIČ, pojistné smlouvy, komunikuje se s pojišťovnami, které jsou často nevstřícné, ověřují se kontakty, registrační značky vozidel atd.

Náklady na podrobné prověřování se však musí promítnout do ceny speditérské služby. "Cenový tlak ze strany příkazců je ale naprosto drtivý. Pokud nemůžete tuto činnost promítnout do ceny a příkazce si objedná na přepravu jinou firmu, která tyto procedury nedělá, riziko je o to větší," doplňuje Mervart.

Sofistikované podvody

Podvodné nebo také fantomové přepravy jsou založené na tom, že podvodník ukradne pomocí zfalšovaných dokumentů identitu reálně existujícího dopravce a vystupuje jeho jménem. Tak to fungovalo především na začátku. "Vy toho dopravce znáte, tudíž vaše obezřetnost je minimální," říká Ivo Kartus. Proto je podle něj hlavní neustále kontrolovat a ověřovat veškeré informace o dopravci. "První znaménko pochybností je často e-mailová adresa," popisuje s tím, že místo aby obsahovala doménu se jménem firmy, končí na některou z bezplatných domén, nejčastěji gmail.com.

V současnosti dochází často i k dalšímu typu podvodu, kdy si zloděj vyhlédne dopravní firmu, která krachuje nebo je na prodej. S jejím vlastníkem se pak dohodne, že zaplatí zálohu a zbytek doplatí později. "V tuto chvíli informace o tom, že majitel firmu prodává nebo že firma končí, není zanesena v žádném rejstříku. A nový, podvodný majitel okamžitě začne provádět přepravy," popisuje Ivo Kartus. Od první falešné nakládky do první vykládky jich musí stihnout co nejvíce, pak se zbožím zmizí. Ve chvíli, kdy náklad nedorazí na místo určení, začíná na burzách a u poškozených poplach, to už je ale často pozdě.

"Metody (podvodných dopravců) byly od začátku opravdu sofistikované. Bylo to předložení reálně existujících ověřených dokladů. V některých případech už to vedlo i ke zfalšovaným webovým stránkám. Nelze jednoznačně říct, že na vině je jen nedůslednost speditéra, je to celý komplex věcí," říká Luboš Mervart.

Fantomové i v zahraničí

V Česku se nejvíce podvodů odehrává ve Středočeském, Jihomoravském, Libereckém a Zlínském kraji. Jde ale o celoevropský problém. "Obdobný nápad trestné činnosti je hlášen i v okolních státech, zejména na Slovensku, v Rakousku, Německu, ale mezi poškozené patří i firmy z Polska, Lucemburska, Francie, Nizozemska nebo Belgie," uvedl Ivo Kartus.

Česká policie původně řešila jen tuzemské případy, postupně ale začala více spolupracovat s kolegy z ostatních zemí, zejména ze Slovenska a Maďarska. "V současnosti byl zadržen jeden z organizátorů, který žil dlouhodobě na území České republiky jako vážený podnikatel. Nyní je ve vazbě v Maďarsku, protože byl zadržen na mezinárodní zatýkací rozkaz," popisuje Kartus z Policejního prezidia ČR.

České policii se také daří spolupracovat s profesními organizacemi, jako je Svaz spedice a logistiky, nebo s přepravními burzami. Společně vydávají návody, jak a kde si ověřit dopravní firmy. Díky této spolupráci a osvětě se daří stále častěji zloděje chytit, ale i odhadnout dopředu, že ke krádeži dojde.

Podvodným dopravcům často napomáhá to, že na místě nakládky zboží chybí kamerový systém nebo bývá pořízen nekvalitní záznam, a identitu pachatele se tak nepodaří zjistit. "Středisek, která akceptují připomínky Policie ČR, ale přibývá," říká Kartus. Odesílatelé také mnohdy předávají náklad jinému dopravci, aniž by ho pořádně zkontrolovali. Nebo akceptují podezřele nízkou cenu dopravy.

Mnozí odesílatelé také nekontrolují, jestli má dopravce vůbec povolení pro mezinárodní silniční kamionovou dopravu v EU, případně jestli není padělané. Proto policie začíná tato povolení více kontrolovat. Policistům se také podařilo dojednat napojení na český, ale i slovenský mýtný systém, díky čemuž jsou schopní dohledat pohyb konkrétního podezřelého kamionu.

Háčky i čárky

Vedle přepravních burz a speditérů si vlastní kontrolní mechanismy, které mají zabránit aktivitám podvodných dopravců, nastavují i velké výrobní a obchodní firmy. A to zejména pokud dodávají dražší produkty. "Za použití moderních komunikačních technologií a různých databází si prověřujeme řidiče a vozidla, kteří přijíždějí. Dokonce jsme měli několik případů, kdy nám naše bezpečnostní služba volala, že je potřeba zadržet řidiče, protože je hledaný. Jezdí k nám také spousta řidičů ze zahraničí, kteří mají několik jmen. S dopravními partnery pak prověřujeme i to, jestli jméno opravdu souhlasí, a řešíme i háčky a čárky," uvedl Radim Ždímal, logistický manažer Foxconn CZ.

Na podvodech v silniční přepravě se ale nepodílejí jen falešní dopravci, upozorňuje Luboš Mervart. "Na vlastní kůži jsme zažili i podvodné příjemce, kteří na poslední chvíli předisponují zásilku. Podvodníci jsou i na straně odesílatelů, kteří falšují dokumenty související s přepravou," řekl Mervart.

Další bezpečnostní rizika

Podobně jako v dalších sférách byznysu je i v silniční nákladní přepravě problémem pozdní splácení faktur. "Chceme vytěžovat naše auta, takže si musíme přes spediční burzy zajišťovat zpáteční náklad. Jsou tam ale přihlášené i spediční firmy garážového typu, které kupodivu spolupracují i s velkými firmami - díky tomu, že jim dávají zajímavé ceny. Ale my tak máme v tuto chvíli kolem pěti milionů nezaplacených," říká Robert Kuchar, generální ředitel MD Logistika.

Obchodní a marketingový ředitel Dachser Czech Republic Jan Polter v rámci debaty upozornil i na další rizika, se kterými se dopravci a přepravci denně setkávají. Jde zejména o zabezpečení zboží proti pohybu a poškození během jízdy a na překládkách.

Luboš Mervart poukázal na souvislost bezpečné přepravy se zavedením plošné minimální mzdy v Německu. Kvůli tomuto opatření se zvýší mzdové náklady, a proto se budou muset omezit investice do bezpečnosti.

Lidský faktor

Účastníci panelové diskuse se shodli, že zásadním faktorem při potírání podvodů v silniční nákladní dopravě je lidský faktor. "Většina pochybení je - ať už přímo, nebo nepřímo - způsobena lidmi," myslí si Radim Ždímal ze společnosti Foxconn.

Přesto je současná situace pozitivní, a to právě díky osvětě a informování o možných rizicích, říká Daniel Priban. "I zde ale platí pravidlo, že zloději jsou o krok napřed," uvedl.

Zkušenosti s podvodnými dopravci měla v minulosti také automobilka Škoda. Ve spolupráci s policií se je ale podařilo eliminovat. "Myslím si, že jste udělali velký kus práce a že se situace v České republice zlepšila," uvedl na adresu policie Jiří Cee, vedoucí logistiky Škoda Auto.

"Chci vyzvat k tomu, aby všichni partneři, kteří se na přepravě podílí, byli ve vzájemné komunikaci," řekl Luboš Mervart z Merka Spedition. "Pokud se jakékoliv odchylky od plánovaného průběhu přepravy neavizují partnerům, je na malér zaděláno."

 

44 podvodných přeprav

zaznamenala česká policie v roce 2014. Loni to bylo jen 24.

Související