V roce 1994 založila americká společnost Dura Automotive Systems v Česku svou pobočku. Ta se z Blatné rozrostla o pár let později i do nedalekých Strakonic, kde vznikly dvě výrobní divize. Trim se zabývá práškovým lakováním dílů, divize Glas se specializuje na výrobu okenních modulů, většinou jsou to poslední boční okénka do kombíků. Firma kupuje surové sklo a plastový granulát. Tyto dva materiály se tu kombinují, plast se vstřikuje na sklo, a následně se instalují drobné funkční a ozdobné doplňky. Výrobky se dodávají do montáže automobilek, jako jsou koncern VW včetně Škody Auto, Ford, BMW nebo Mercedes. Výroba firmy Dura Automotive ve Strakonicích probíhá v 15 halách bývalého průmyslového areálu producenta motocyklů ČZ. Manipulaci ve skladu i ve výrobě tu již roky zajišťují stroje společnosti Toyota Material Handling.

Zatímco výrobní divize Dura Automotive v Blatné se rozhodla, že bude využívat stejně jako uvnitř hal i na venkovních manipulačních plochách elektrické vozíky, strakonický závod používá pro nakládání do nákladních aut a vykládání z nich vozíky na LPG. "Má zkušenost je taková, že elektrické vozíky nejsou pro venkovní aplikace úplně ideální, například kvůli výkyvům počasí," říká Jaroslav Míka, technický manažer Dura Automotive. Tuto část flotily tvoří sedm čelních vysokozdvihů Toyota Tonero s nosností od dvou do čtyř tun.

Naopak uvnitř výrobních hal pracují elektrické stroje. Používají se tu především dva druhy vozíků - ručně vedené vysokozdvihy BT Staxio (s nosností od 1,0 do 1,6 tuny) a také čelní vysokozdvižné Toyoty Traigo 24 i 48 (s nosností 1,3 nebo 1,5 tuny), a to v tříkolové i čtyřkolové verzi. "Záleží na hale. Někde je prostor tak malý, že i malá čtyřkolka by měla problém se v ní pohybovat. Tudíž máme tříkolové vozíky, které mají schopnost manipulace podstatně lepší," vysvětluje Míka.

Údržba pak disponuje ještě dvěma speciálními osmitunovými vozíky se spalovacím motorem (jeden Tonero a druhý starší typ), které se využívají prakticky jen pro výměnu a převozy nástrojů. Kvůli nejtěžším nástrojům, které se musí rozebrat a přesunout po částech, firma uvažovala i o 15tunovém vozíku. Vzhledem k nedostatku prostoru ve starších výrobních halách od jeho nákupu ustoupila. "Osm tun je kompromis mezi nosností a schopností manipulace. Vozíky se musí pohybovat na milimetr přesně. Jezdí v prostorách, kde se člověk pomalu bojí jezdit s malým Traigem. Naši řidiči by měli mít svatozář," říká Jaroslav Míka.

Kompletní flotilu doplňují v nedávno postaveném logistickém centru ještě dva retraky BT Reflex (s nosností 1,4 tuny) řady R, která je určená pro intenzivní manipulaci. Celkově tak flotila čítá téměř 40 strojů a k nim navíc patří desítky ručních paletových vozíků v různých variantách.

BEZ VLÁČKŮ

Ve výrobních provozech se v posledních letech často uplatňují tzv. logistické vláčky. Ten se ale do strakonických hal nehodí. "V provozech, jaké jsou u nás, je určitě možné uplatnit automatické systémy. Třeba systém, který by byl schopný přesně určit polohu konkrétního výrobku nebo bedny. Ale určitě ne vláček. Je to úžasná věc, výroba na to ale musí být uzpůsobená, ať už taktem, nebo posloupností," vysvětluje Jaroslav Míka. A dodává, že důvodem je také to, že k výrobě je zde potřeba jen malé množství druhů vstupního materiálu, který navíc mnohdy není vhodný k pravidelnému navážení, jako třeba granulát a sklo.

Dura Automotive Systems zorganizovala nedávno první celoevropské výběrové řízení na manipulační techniku. V něm zvítězila také Toyota Material Handling. V českých závodech tak nebylo potřeba nic měnit. Pokud by další celoevropský tendr už vyhrála jiná značka, není jisté, jestli by se japonský výrobce ve Strakonicích udržel. V současnosti tu na něj ale nedají dopustit, a to hlavně díky kvalitnímu servisu, rozumným cenám a tradičně dobré dohodě s prodejním oddělením Toyoty, říká Jaroslav Míka.

SE SPRÁVOU FLOTILY BEZ NEHOD

Dura využívá pro správu téměř všech vozíků fleetový systém I_Site, do něhož se aktuálně chystá i zapojení vozíků dalších značek. Například mobilní pracovní plošiny, jejíž provoz se musí kvůli bezpečnosti práce poměrně přesně kontrolovat, což by mohl tento systém zjednodušit. Z mnoha jeho funkcí by se v provozu využila zejména evidence pracovníků a jejich pracovních časů. "Musíme evidovat, kdo s plošinou jezdí a případně kdy se stala nehoda a kdo je za ni zodpovědný. Z finančních důvodů chceme vědět, kolik plošina najezdí. Pořizovali jsme ji totiž proto, že pronájmy plošin jsou neskutečně drahé," vysvětluje Míka.

Aktuálně Dura využívá pro svou manipulační flotilu téměř všechny funkce systému. Nejvíce se zaměřuje na evidenci nárazů a využití vozíků. I_Site se tu používá už šest let a Jaroslav Míka je s funkčností systému spokojený. Především s tím, že od jeho zavedení nedošlo v provozech Dura Automotive k žádné vážné nehodě. Předtím k nim docházelo poměrně často, z čehož plynuly velké finanční škody.

Nyní správce místní vozíkové flotily Jaroslav Míka narazil na menší nedostatek. V současnosti se pracovníci přihlašují přes PIN kódy, do budoucna by ale měli dostat čipy. Když dojde k nehodě nebo nárazu, který způsobí zablokování vozíku, musí jej vedoucí týmu opět "nahodit". Mimo běžnou pracovní dobu by to ale bylo složitější, protože kdyby měl technický manažer zařadit vedoucí týmů mezi administrátory fleet managementu, musel by jim kromě funkce odblokování předat i další práva spojená s nastavením strojů. To ale kvůli riziku zneužití udělat nechce.

SLEDOVAT NÁJEZD

Mezi řadu výhod fleet managementu patří i možnost kontroly a sledování nájezdu vozíků vzhledem k parametrům smlouvy. "Například v jedné z hal teď víme, že vytíženost vozíků je vysoká, takže to řešíme pořízením nových," říká Míka. Firma si totiž pořídila vozíky na operativní leasing, a když překračuje daný počet motohodin, je stroj s velkou pravděpodobností přetížený, což znamená, že obsluha nestíhá svou práci.

Může se ale také stát, že je smlouva špatně nastavená. Pak se musí dodatečně zvýšit i maximální počet motohodin a s tím se zvyšuje i položka za servis, která vychází právě z provozních časů, a cena za komplexní službu rychle narůstá.

Také může docházet k nerovnoměrnému vytížení vozíků, což ale můžou manažeři sledovat a porovnávat také pomocí fleet managementu.

Dříve si firma pořizovala manipulační techniku do svého vlastnictví. Podle Jaroslava Míky jsou výhodou operativního leasingu příznivěji postavené náklady a jednodušší provoz, kdy se provozovatel prakticky nemusí zabývat servisem. Pronájem je v Dura Automotive většinou nastavený na pět nebo šest let s nájezdem 2000 až 2500 motohodin ročně.

PROTOČIT DVAKRÁT DENNĚ

Ve strakonickém průmyslovém areálu, kde v několika halách sídlí výroba a sklady Dura Automotive, vznikl před dvěma lety asi na 5000 metrech čtverečních nový centrální sklad pro materiál i hotové výrobky. Původně se všechno skladovalo převážně přímo ve výrobních halách a k dispozici byla jediná skladová budova, jejíž kapacita byla už na hraně. Navíc byla vzdálená stovky metrů od dvou výrobních hal na druhé straně průmyslového areálu. Právě s nimi je dnes nové logistické centrum propojené.

Na jedné straně této haly se naváží materiál, převážně plastový granulát, kterým se zásobuje hlavně sousední výroba; část materiálu jde rovnou do výroby. Většina budovy je ale určena ke skladování hotových výrobků ve výškovém paletovém systému, který pojme necelé dva tisíce palet. Zaskladňování a vyskladňování zajišťují zmíněné dva retraky. Ty během dne v rámci tří směn převezou k expedici až dvojnásobek kapacity regálů pro hotové výrobky.

Sklad zvládá takové množství i přes to, že pozice v regálech mají jen svá čísla, a založení zboží se tak nepotvrzuje pomocí čárových kódů. Pokud tedy skladník založí paletu na špatné místo, musí se zboží později manuálně vyhledat. Jinak ale sklad funguje celkem standardně - pomocí podnikového systému SAP a snímání čárového kódu na paletových jednotkách.

 

STRAKONICKÁ DURA AUTOMOTIVE V ČÍSLECH

15 výrobních a skladových hal

Výrobní haly - 40 000 m2

Skladové haly -12 000 m2

Celkem zaměstnanců 1200

V samotné logistice 35 pracovníků (plus další desítky ve výrobní logistice)

Plocha nového logistického centra 4800 m2

13 elektrických čelních vysokozdvižných vozíků

9 čelních VZV se spalovacím motorem

10 ručně vedených vysokozdvižných vozíků

2 retraky

desítky ručních paletových vozíků











Foto: Autor

Související