K řadě velkých světových firem jako Google, Amazon nebo DHL, které testují malé bezpilotní létající stroje, drony, se nyní přidala i Škoda Auto. Nezkouší je ale jako náhradu za doručovatele zásilek. Automobilka vidí potenciál dronů zejména ve vykonávání inventur, i když ani možnosti využívat létající stroje při dodávkách menších dílů ve svých montážních halách a skladech se nevzdává.

Logistické oddělení značky Škoda testovalo drony ve spolupráci s renomovanou německou organizací zaměřenou na aplikovaný výzkum - Fraunhoferovým institutem - ve svém mladoboleslavském areálu zatím tři dny. Projekt bude ale pokračovat. "Představovali jsme projekt nejvyšším členům vedení. Měli jsme sice ukázku manuálního řízení, protože autonomní dron ještě není v takovém stavu, aby byl schopen vykonávat všechno sám, ale ta doba přijde. Vyvíjí se to velice rychle, takže počítám, že možná ještě letos, nebo příští rok, bude k dispozici dron, který bude schopen vykonávat inventuru úplně sám bez lidské obsluhy," uvedl Roman Pekař, koordinátor útvaru Strategie logistiky společnosti Škoda Auto.

V současnosti probíhají inventury ve skladech mladoboleslavské Škodovky manuálně - skladník stojí v bezpečnostní kleci, vysokozdvižný vozík jej vozí po skladu a zvedá až do výšky přes deset metrů. Pracovník při tom kontroluje podle výpisu z informačního systému pro řízení skladu, jestli jsou palety s díly fyzicky na správných lokacích. Právě tuto práci by měl dron do budoucna nahradit.

RFID NA PALETY

Než se projekt dostane do praxe, bude to ještě nejspíš pár let trvat. Překážkou je zejména zavádění technologie RFID na všechny používané palety, což je základním předpokladem pro to, aby mohl dron inventuru provádět autonomně. Vedle toho budou tagy s radiofrekvenční identifikací označovat i jednotlivé lokace v regálech výškového skladu. Podle Pekaře je tato technologie nejvhodnější mimo jiné i kvůli tomu, že by RFID čipy byly aktivní a mohly by obsahovat i aktuální množství dílů.

"Naše dnešní palety RFID čipy zatím nemají. Do budoucna je určitě vize taková, že každá nově vyrobená paleta by je už měla obsahovat," říká Roman Pekař. Autodíly ale vstupují do areálu Škodovky i na paletách, které patří koncernu či dodavatelům. Aby bylo využití dronů smysluplné, musely by RFID tag také obsahovat. Jen ve svém vlastnictví má však dnes automobilka více než 600 tisíc palet, což by znamenalo stejné množství tagů.

"Samozřejmě je to nákladné. Kdo by si ale před pěti lety řekl, že po naší montážní lince budou dnes jezdit desítky automatických vozíků pro zavážení dílů?" říká Pekař. Jde o další inovaci, kterou Škoda začala zavádět do svého logistického systému v roce 2012. Bezpilotní (FTS - Fahrerlose Transportsysteme) vozíky převážejí vychystané díly mezi tzv. supermarketem, kam se dostanou z centrálního skladu, a montážní linkou. Vozíky jsou synchronizované podle taktu linky, přičemž systém si je většinou sám přivolává.

ROZŠÍŘENÁ REALITA

Další logistickou inovací, která se ve Škodě chystá, je vychystávání pomocí rozšířené reality, tzv. pick-by-vision. "To plánujeme do pilotního testování už letos. V rámci rozšířené reality má pracovník inteligentní brýle, které mu ukazují nejkratší cestu k pozici, odkud má materiál vychystat, a v pokročilém stavu by brýle měly zobrazovat i nadrámcové informace, jako například montážní operace na daném dílu či kontrolu kvality dílu," popisuje Roman Pekař systém.

Firma si od nové technologie slibuje snížení chybovosti a zvýšení efektivity. "Vzhledem k tomu, že jsme teprve na samém začátku, je těžké v tuto chvíli predikovat, jak se bude pilotní projekt vyvíjet. Očekávání jsou samozřejmě ta nejvyšší," říká Pekař.

STÁLÉ VYUŽITÍ

Největší potenciál pro využití dronů při vykonávání inventur je v novém, poloautomatickém centrálním skladu, ve kterém stojí 14,5 metru vysoké paletové regály s celkovou kapacitou 15 500 palet. "Nejde to využívat všude. V tomto skladu se to ale vyloženě nabízí vzhledem k jeho parametrům a kapacitě. Je vysoký, je zde jednotná rozteč mezi regály a nejsou v něm limitující překážky, které by provádění inventur bránily," říká Roman Pekař. Drony by tu měly prakticky neustálé využití. Například inventury u vysokoobrátkového zboží se provádějí i několikrát za směnu.

"Inspiraci hledáme v konceptu Industry 4.0. Je to projekt německé vlády, který se snaží posilovat konkurenceschopnost. Asi hlavním smyslem je vytvoření jakési inteligentní továrny s použitím kyberfyzikálních systémů a jejich zapojení i do logistických procesů," vysvětluje Roman Pekař. "Logistika v horizontu deseti let dnes znamená logistiku v horizontu jednoho roku. A bude se to neustále zrychlovat. Jakmile si necháte ujet vlak, už jej nikdy nedoženete," myslí si.

Drony by se ve Škodovce mohly testovat také pro přesun lehkého nákladu, tedy podobně, jako se dnes testují pro rozvoz balíčků. "Je to taková vize. Toto jsme zatím netestovali, ale vidíme v tom také obrovský potenciál," dodává Roman Pekař.

ŠVÝCARSKÁ POŠTA I SPOTŘEBITELÉ

Vedle velkých technologických firem nebo německé a francouzské pošty se nedávno rozhodla pro testování dronů pro doručování zásilek také švýcarská poštovní společnost. "Budeme v létě provádět testy," uvedl podle agentury AFP mluvčí podniku Bernhard Bürki. Na testech bude spolupracovat nákladní divize letecké společnosti Swiss a americký výrobce bezpilotních letadel Matternet One.

Zájem o drony ale roste i mezi běžnými spotřebiteli. Meziročně se jejich prodeje u nás zvyšují až o stovky procent. Například internetový obchod Alza.cz zaznamenal silný zájem o nákup různých malých létajících strojů už před loňskými Vánoci. Za první čtvrtletí letošního roku pak eviduje meziroční nárůst nákupů tohoto zboží o 850 procent. Ceny malých létajících strojů začínají pod tisícovkou, profesionální stojí i několik desítek tisíc korun.

V praxi se drony využívají například při kontrole prostor zasažených požárem či zamořených nebezpečnou látkou. Američtí zemědělci s pomocí dronů kontrolují kvalitu obilí na polích a práškují. Bezpilotní vrtulníčky pomáhají také při kontrole rozsáhlých ploch solárních elektráren. V některých zemích policie drony používá k mapování situace na místě dopravních nehod. Také televizní stanice stále častěji s pomocí těchto strojů pořizují letecké záběry pro své zpravodajské pořady.

KOMPLIKOVANÁ LEGISLATIVA

Dražší modely jsou vybaveny špičkovými přístroji na záznam obrazu, umí přijímat GPS signál a mají čidla, s jejichž pomocí se vyhnou překážkám. Drony pro komerční využití lze však v Česku provozovat pouze s licencí, kterou vydává Úřad pro civilní letectví. Pro jejich provoz platí přísná pravidla.

Že je využívání dronů komplikované z legislativního pohledu, upozornil v rámci diskuse na konferenci Den české logistiky i Daniel Lopour, market development officer European GnsS Agency: "V momentě, kdy se drony začnou pohybovat venku ve vzdušném prostoru, kde se vyskytují například i malé sportovní letouny, může poměrně lehce dojít ke kolizi. Drony jsou malé a nejsou vidět. Proto můžou pro piloty představovat poměrně vážný problém. Legislativa se vyvíjí a je dost možné, že do budoucna se najde nějaké konkrétní řešení, které bude vyhovovat všem účastníkům letového provozu, a to včetně příslušných úřadů."

Zatím se ale nenašlo. Jedním z předpokladů zavedení bezpilotních letounů do běžné praxe je podle Lopoura garantovaná informace o jejich poloze. Otevřená služba GPS ale nestačí, protože může kdykoliv trpět ztrátou kvality určování informace o poloze. "Je potřeba mít nějaký doplněk, například v USA v podobě WAAS (Wide Area Augmentation Service - pozn. red.), který měří kvalitu GPS signálu a dodává čipsetu na palubě dronu informaci o integritě, jestli signál ještě funguje, nebo ne. To samé je v případě Evropské unie EGNOS, který funguje úplně stejně," uvedl Daniel Lopour.

Podobným principem bude fungovat i dron, respektive jeho řídicí mechanismus, v případě příjmu více družicových navigačních systémů. "Přístroje umějí dneska monitorovat svoji integritu autonomně, takže mají informaci o poloze z GPS, GLONASS, budou mít z Galilea, ze tří konstelací naráz a tu informaci si dají dohromady. A když jim jedna konstelace poskytne zavádějící informaci, tak se přijímač může sám rozhodnout, která informace je relevantní," řekl Lopour.

A připomněl ještě evropský program pro monitorování životního prostředí a bezpečnosti - Copernicus. "Jedná se o dálkové pozorování země. Když mám informaci o své přesné poloze, ať už z GPS nebo z Galilea, tak Copernicus je schopen pomocí snímkování s přesností 50 cm říct, co se nachází kolem mě. To je další věc, která by mohla pomoct v logistice či dopravě," dodal Daniel Lopour.


DEN ČESKÉ LOGISTIKY

V půlce dubna proběhl v prostorách CTParku Prague North první ročník Dne české logistiky - nového odborného diskusního fóra věnovaného problematice strategie rozvoje české logistiky. Těžištěm jednotlivých částí odborného programu byly příspěvky vedoucích pracovníků státních i nestátních organizací, akademického sektoru a dalších institucí s přímým vlivem na rozvoj dopravy a logistiky v České republice. Na tyto přednášky pak navazovaly panelové diskuse, kterých se zúčastnili i zástupci firemního sektoru. Součástí konference byla také expozice společností, které na ploše představovaly své produkty a služby.

Přestože pořadatel akce - Česká logistická asociace - předpokládal původně účast 120 až 150 osob, prvního ročníku se nakonec zúčastnilo téměř 400 logistických odborníků z firem a institucí. Druhý ročník, opět ve vazbě na European Supply Chain Day Evropské logistické asociace, proběhne 21. dubna 2016.


Škodovka zatím testovala manuálně ovládaný dron, brzy by měl ale být schopný létat samostatně.
FOTO: REPRO VIDEO ŠKODA AUTO

Konference Den české logistiky se konala v návaznosti na celoevropský projekt Evropské logistické asociace.
FOTO: AUTOR

Související