Obecně, jaké druhy pojištění se týkají přímo oblasti nákladní dopravy a logistiky?

Michael Seidl (M. S.): Standardní balíček pro dopravní a logistické firmy zahrnuje produkty pojištění vozidel, například povinné ručení, havarijní pojištění nebo pojištění skel, a pojištění přepravních rizik, tj. pojištění odpovědnosti dopravce či zasílatele. Běžné je také cestovní pojištění pro řidiče a pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli při výkonu povolání. Dále záleží na tom, jaký majetek firma vlastní a jakými činnostmi se zabývá. Pokud například provozuje skladový areál, bude potřebovat pojištění budov a skladovaných věcí a pojištění odpovědnosti za škodu.

PRO DOPRAVCE

Jaká pojištění jsou pro logistické a dopravní firmy povinná?

Dagmar Zoufalá (D. Z.): Kromě pojištění odpovědnosti z provozu vozidla není v České republice povinné žádné pojištění, které by se týkalo přepravy zboží. Určitá povinnost pojištění se vztahuje na dopravní firmy, které provádějí vnitrostátní silniční dopravu neboli kabotáž na území Německa. Kabotáž je dočasné provozování vnitrostátní silniční přepravy na území jiného státu, aniž by tam byl dopravce usídlen, a její podmínky se řídí právní úpravou jednotlivých států EU. Německo je jediný stát, který si stanovil, že dopravce, který provozuje kabotáž na jeho území, si musí povinně sjednat pojištění odpovědnosti silničního dopravce, a to v zákonem požadovaném rozsahu krytí a s limity plnění, které jsou poměrně vysoké. Je to 600 tisíc eur na pojistnou událost a 1,2 milionu eur na všechny pojistné události za rok. Když to srovnáte s Českou republikou, u nás se běžně uzavírá pojištění odpovědnosti dopravce na limit 10 milionů korun pro všechny pojistné události za rok.

Řada dopravců, kteří vykonávají kabotážní přepravu na území Evropské unie, vůbec neví, že ji v rámci své pojistné smlouvy odpovědnosti dopravce nemají pojištěnu. V pojistných podmínkách je totiž jako vnitrostátní přeprava definována pouze přeprava na území České republiky, nikoli jiných států. To znamená, že kabotáž je tím automaticky vyloučena a je nutné ji vždy připojistit. Pojištění odpovědnosti dopravce v České republice není povinné pojištění, ale je to standardní podmínka obchodních partnerů pro případnou spolupráci s dopravcem.

Co hrozí dopravci, který nemá sjednané povinné ručení?

M. S.: Především to, že bude muset uhradit škodu, kterou vozidlem způsobí. Pokud se vozem, který nemá sjednané povinné ručení, způsobí škoda, Česká kancelář pojistitelů (dále i ČKP - pozn. red.) ji sice poškozeným nahradí, následně ale vše vymáhá od vlastníka vozidla.

V této souvislosti došlo nedávno v české legislativě ke změnám...

M. S.: Ano, donedávna hrozilo, že pokud ČKP identifikovala vozidlo jako provozované a nepojištěné, obeslala dotyčného vlastníka a vyúčtovala mu tzv. příspěvek nepojištěných. Za každý nepojištěný den pak vyměřila částku, která se odvíjela od kategorie vozidla a která několikanásobně převyšovala obvyklou cenu za pojištění. Tyto příspěvky šly do tzv. garančního fondu, který spravuje ČKP a ze kterého jsou hrazeny škody způsobené nepojištěnými vozidly. V parlamentu však prošla novela zákona, která odebrala ČKP možnost obesílat majitele nepojištěných vozidel a žádat úhradu tohoto příspěvku. Výzvy, které ČKP odeslala do 14. ledna 2015, se budou ještě řešit podle původní právní úpravy - majitelé nepojištěných vozů jsou povinni zaplatit nebo ČKP prokázat, že povinnost uhradit příspěvek se na ně nevztahuje. Pokud nyní auto nepojistím, nově mi ČKP už žádnou složenku nepošle.

Existují však i další postihy za nepojištěné vozidlo. Pokud není vozidlo pojištěno, máte ze zákona povinnost vyřadit jej z registru. Pokud to majitel neudělá, jde o přestupek a obecní úřad s ním může zahájit správní řízení a udělit sankci 2500 až 20 000 korun. Další postih hrozí od policie - pokud na silnici zastaví nepojištěné vozidlo, může udělit pokutu 5000 až 40 000 korun.

Proč vlastně ke zmíněné legislativní změně došlo?

M. S.: Hlavním důvodem bylo, že řada vlastníků vozidel byla obesílána neoprávněně. Většina chybně zaslaných výzev vznikla vlivem nedokonalé výměny dat mezi ČKP, registrem vozidel a pojišťovnami. Česká kancelář pojistitelů díky tomu v řadě případů pracovala s neaktuálními nebo chybnými údaji, takže vznikala řada sporů. Další problémy vznikaly kvůli tomu, že obeslaný měl dle zákona 30 dnů na reakci. Pokud nereagoval, ČKP případy předávala inkasním agenturám a na pozdní vyjádření obeslaného již nebyl brán zřetel. Řada lidí nakonec musela příspěvek a náklady na jeho vymáhání zaplatit i za situace, že nepojištěné vozidlo již nevlastnili a změnu vlastníka registru řádně oznámili.

Poslanci nejdřív chtěli, aby důkazní břemeno leželo na ČKP, která by musela prokázat, že vozidlo je provozováno bez pojištění. Výsledek je ale takový, že v parlamentu příspěvek nepojištěných zrušili úplně. Tyto příspěvky šly, jak jsem zmínil, do tzv. garančního fondu, ze kterého se hradí škody způsobené nepojištěnými vozidly. Díky tomu, že se vybíral dostatek prostředků, pojišťovny vůbec nemusely do tohoto fondu přispívat. Očekává se, že pokud ČKP dlouhodobě nebude mít tento zdroj příjmů, bude nutné obnovit příspěvek ze strany pojišťoven, které to promítnou do cen povinného ručení.

Představte si menší dopravní firmu, která nemá financí nazbyt. Jaké základní pojištění byste jí doporučili?

M. S.: Jako základ bych jí doporučil kvalitní pojištění vozového parku. To mimo povinného ručení zahrnuje například havarijní pojištění, pojištění skel a pojištění asistenčních služeb. My předkládáme kompletní nabídku pojištění. Rozsah se pak odvíjí od požadavků, potřeb a možností konkrétního klienta. Praxe je ale různá. Pokud dopravce provozuje starší vozidla, v některých případech se rozhodne havarijní pojištění neuzavírat.

D. Z.: Kromě toho doporučujeme sjednat pojištění odpovědnosti silničního dopravce, které kryje škody na přepravovaném nákladu, například v případě dopravní nehody či odcizení. Dle platné legislativy totiž dopravce odpovídá za škodu na zásilce od doby jejího převzetí k přepravě až do jejího vydání příjemci. Má sice možnost se této odpovědnosti zprostit, to ale platí pouze v některých případech, respektive pokud prokáže, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení odborné péče. Může se jednat například o zničení zásilky v důsledku vyšší moci či dopravcem nezaviněnou dopravní nehodu.

Pokud jde o výši škody na zásilce, u vnitrostátní přepravy na území ČR odpovídá dopravce až do její celkové hodnoty a v případě mezinárodní silniční přepravy je náhradová povinnost dopravce omezena váhou přepravované zásilky a činí v současné době asi 280 korun za jeden kilogram hrubé váhy. Pokud tedy menší dopravce nemá toto pojištění uzavřené, vystavuje se riziku, že pro něj i jedna škoda může být likvidační.

Jak funguje pojištění vozového parku více na východ, mimo EU?

M. S.: Územní platnost povinného ručení je dána zákonem a platí v podstatě po celé Evropě. Nemusí však povinně platit na území Běloruska, Moldavska a Ruska. Toto jsou státy, kde je to na rozhodnutí konkrétní pojišťovny. To se mimo Evropu týká také Íránu, Izraele, Maroka a Tuniska.

A co Ukrajina? Z části země je nyní válečná oblast, co se tím mění?

M. S.: Povinné ručení na Ukrajině standardně platí. Pokud jde o havarijní pojištění, některé pojišťovny z něj území Ukrajiny vylučují a rozšíření je možné jen na základě individuálního projednání. Škody způsobené v důsledku válečných událostí však havarijní pojištění nekryje, takže třeba zničení vozidla po zásahu granátem by pojišťovna nehradila.

D. Z.: U pojištění odpovědnosti dopravce i pojištění přepravy zásilek posuzuje většina pojistitelů každý požadavek na pojištění ve válečné oblasti Ukrajiny velmi individuálně, někteří pojistitelé tyto země nepojišťují vůbec. V případě vzniku škody zároveň nelze garantovat prohlídku zásilky havarijním komisařem, který zjišťuje příčinu a rozsah škody.

Současně upozorňujeme, že v případě škody na zásilce způsobené v důsledku válečných událostí se dopravce může odpovědnosti zprostit. A pokud jde o pojištění přepravy zásilek, tedy majetkové pojištění, i zde je riziko války vyloučené, přičemž u pozemních přeprav ho nelze na českém trhu ani připojistit.

PRO ODESÍLATELE

Nyní bych obrátil pozornost na druhou stranu - na odesílatele. Na co by si měli dát pozor u dopravců, kteří jim přepravují zboží? Co by měli mít v ideálním případě sjednáno?

D. Z.: Každá firma, která využívá služeb dopravce, by si měla dát pozor zejména na to, zda předává zásilku do péče spolehlivému a řádně pojištěnému dopravci, a měla by si stanovit svá interní pravidla a postupy pro jejich výběr a prověření. Minimálně by si měla od dopravce vyžádat certifikát o pojištění odpovědnosti dopravce a současně si prověřit platnost této pojistné smlouvy u příslušné pojišťovny. Dále by si měla vyžádat koncesi a reference z jiných přeprav a tyto si rovněž ověřit. Za samozřejmost považujeme zaslání výpisu z obchodního rejstříku a prostudování webových stránek dopravce. Také je vhodné prověřit pevnou telefonní linku, zjistit, zda je účastníkem některé spediční databanky a jak dlouho. Odesílatel by si měl před naložením zásilky zkontrolovat RZ vozidla, doklady od vozidla i od řidiče a rovněž je vhodné ověřit si na ČKP registrační značku vozidla včetně povinného ručení.

Často se dopravcům předávají k přepravě zásilky v hodnotě několika milionů korun, a proto je obezřetnost určitě namístě. Samozřejmě ideální je spolupracovat pouze s osvědčenými stálými smluvními dopravci, se kterými má odesílatel již pozitivní zkušenosti z minulosti, a ideálně zakázat přeprodej dopravy zásilky dalšímu dopravci. V praxi je totiž běžné, že se doprava zásilky přeprodává dvakrát, třikrát i vícekrát. To znamená, že například zásilku skutečně přepraví až třetí dopravce v řadě.

Vztahuje se pojištění i na tyto další dopravce?

D. Z.: Pojištění odpovědnosti dopravce nekryje automaticky další poddopravce a je nutné je připojistit, přičemž pojistitelé standardně připojistí pouze prvního dopravce v řadě, nikoli další. Tímto přeprodejem, který je většinou realizován prostřednictvím internetových spedičních databank, se zvyšuje riziko vzniku škod a také riziko předání zásilky falešnému neboli podvodnému dopravci.

Jedná o případy, kdy dopravce převzal zásilku od odesílatele, ale k příjemci již nedorazila, protože byla během přepravy dopravcem zpronevěřena. Tyto firmy mají většinou zfalšované dokumenty, jako například koncesi nebo certifikát o pojištění, takže zadavatel přepravy na první pohled nic nepozná. Říkám to velmi obecně, protože téma falešných dopravců je velice obsáhlé a vystačilo by na samostatný článek. Každopádně je vždy namístě zdravý selský rozum - nepředávat zásilku k přepravě dopravci, o kterém nic nevím.

Odesílatelům - vlastníkům zásilek - určitě doporučujeme, aby si uzavřeli své vlastní pojištění přepravy zásilek, také se mu říká zbožové pojištění, a nespoléhali se na to, že každou škodu, která během přepravy vznikne, jim zaplatí dopravce z titulu své odpovědnosti. Jedná se o majetkové pojištění, které lze uzavřít v rozsahu tzv. all risks neboli "proti všem pojistným nebezpečím". Výhodou je mimo jiné to, že kryje i ty škody, za které by dopravce neodpovídal, a tudíž by je poškozenému nezaplatil. Pojistné plnění se v těchto případech poskytuje až do výše škody, na rozdíl od náhrady škody zaplacené dopravcem, která je u mezinárodní přepravy omezena váhou zásilky.

Existuje nějaká databáze, ze které by se dalo vyčíst, jestli je dotyčná firma skutečně pojištěná, nebo předkládá falešné osvědčení?

D. Z.: Taková databáze neexistuje. Platnost pojistné smlouvy lze prověřit pouze přímo u dané pojišťovny.

Dá se před falešnými dopravci nějak ochránit pomocí pojištění?

D. Z.: Ano, vlastník zásilky si může sjednat své vlastní zbožové pojištění, o němž jsme již hovořili a které v případě, že je uzavřeno v rozsahu "all risks", kryje standardně i zpronevěru zásilky falešným dopravcem. Říkám standardně, protože mezi pojistiteli jsou v pojistných podmínkách rozdíly, což znamená, že tyto škody mohou být u některých z nich vyloučeny. Je proto potřeba pečlivě číst pojistné podmínky, případně spolupracovat s pojišťovacím makléřem, který tuto práci udělá za vás. Pokud se jedná o odpovědnost dopravce, pojistitelé obecně toto riziko krýt nechtějí. Bez ohledu na pojištění by na prvním místě ale měla být vhodná prevence včetně detailního prověření dopravce.

Mezi pojištěním odpovědnosti a pojištěním přepravovaného zboží jsou tedy zásadní rozdíly. Můžete je shrnout?

D. Z.: Ano, existují v zásadě dva základní typy pojištění při přepravě - majetkové pojištění přepravy zásilek a pojištění odpovědnostní, tedy pojištění odpovědnosti dopravce. Hlavní rozdíl mezi nimi je ten, že odpovědnostní pojištění se vztahuje pouze na škody způsobené dopravcem, za které odpovídá podle právních předpisů, například v mezinárodní silniční dopravě je to Úmluva CMR. Podle těchto předpisů má dopravce možnost se své odpovědnosti za škodu zprostit, tudíž poškozenému nárok na náhradu škody odmítnout, respektive škodu nezaplatit. Může se jednat například o škodu způsobenou vyšší mocí nebo loupežné přepadení.

A jak jsem již zmiňovala, u mezinárodní silniční přepravy je navíc limitována náhradová povinnost dopravce podle váhy ztraceného či zničeného zboží, která činí asi 280 Kč za kilogram chybějící hrubé váhy. Uvedu konkrétní příklad: při přepravě zásilky v hodnotě dvou milionů korun dojde k jejímu odcizení, přičemž váha zcizené zásilky je 1000 kg. Dopravce uhradí poškozenému částku 280 000 Kč, byť újma, kterou poškozený utrpěl, je několikanásobně vyšší - ony dva miliony korun. Toto váhové omezení je tedy nevýhodné zejména pro firmy, které si nechávají přepravovat drahé zboží o nízké váze. A to si bohužel řada z nich neuvědomuje.

Majetkové pojištění přepravy zásilek lze sjednat v rozsahu "proti všem pojistným nebezpečím" neboli "all risks", tzn. že pro výplatu pojistného plnění postačuje to, že došlo ke škodě na zásilce, a událost není předmětem výluk dle pojistných podmínek. Výhodou tedy je, že jsou kryty i škody, za které by případně dopravce neodpovídal, například živelní škody nebo loupežné přepadení, a pojištěný obdrží pojistné plnění až do skutečné výše škody. Toto pojištění je v podstatě jediná komplexní ochrana zboží proti rizikům během přepravy pro vývozce nebo dovozce a lze ho sjednat pro přepravu všemi druhy dopravních prostředků.

Shrnuto - pojištění odpovědnosti dopravce je ochrana dopravce, zatímco pojištění přepravy zásilek je ochrana majitele zboží. Obecně tedy doporučujeme, aby každý účastník přepravního řetězce měl uzavřeno pojištění kryjící jeho rizika.

Jak si mohou logistické firmy pojistit zboží, které mají ve svých skladech?

M. S.: Výrobce si někdy pojistí zboží třeba na území celé České republiky, není to ale tak běžné. Častěji přenese povinnost na logistickou firmu. Ta má své sklady, kde ukládá zboží svých zákazníků. Jsou dvě úrovně, jak toto zboží pojistit. Buď si logistická firma uzavře pojištění odpovědnosti za věci, které převzala ke skladování. V tomto případě opět existují případy, kdy se z této odpovědnosti vyviní. Proto zpravidla majitel zboží ve smlouvě o zajištění logistických služeb často definuje, jaký rozsah pojištění chce. Na logistické firmě pak je, aby takové pojištění zajistila. V těchto případech se dá pojistit prakticky na všechno - proti rozmrznutí zboží, jeho shoření, krádeži atd. Toto je pojištění majetkové.

Pojišťovny nabízejí pojištění finanční způsobilosti dopravce. Pro koho je povinné a k čemu vlastně přesně slouží?

D. Z.: Pojištění finanční způsobilosti dopravce není samo o sobě povinné, ale povinnost se týká prokázání finanční způsobilosti dopravce dopravnímu úřadu. Tato povinnost vyplývá ze zákona o silniční dopravě a je závazná pro dopravní firmy provozující vnitrostátní nebo mezinárodní silniční dopravu tahači nebo nákladními vozidly nad 3,5 tuny. A platí to i pro autobusy.

Uzavírá se zejména v případě, kdy dopravní firma nemá dostatečné finanční prostředky a provozní kapitál ve výši stanovené zákonem. Pojištění je tedy pouze jedna z možností prokázání finanční způsobilosti. Pokud dopravce neprokáže finanční způsobilost dopravnímu úřadu ve stanovené lhůtě, což je vždy k 31. 7., může mu být odebrána koncese. V případě, že s podnikáním teprve začíná, je prokázání finanční způsobilosti podmínkou pro přidělení koncese.


Novela odebrala ČKP možnost obesílat nepojištěná vozidla. Řada vlastníků vozidel byla totiž obesílána neoprávněně, říká Michael Seidl ze společnosti Renomia.
FOTO: LIBOR FOJTÍK

V mezinárodní dopravě je omezena náhradová povinnost dopravce určená podle váhy přepravované zásilky. To si řada vývozců neuvědomuje, upozorňuje Dagmar Zoufalá ze společnosti Renomia.
FOTO: RENOMIA

Při přepravě nákladu existují v zásadě dvě základní roviny pojištění - majetkové a odpovědnostní.
FOTO: RADEK NOVOTNÝ

Související