MiLoG platí pro všechny, kteří vykonávají svou práci v Německu, tj. vztahuje se i na zahraniční zaměstnance zahraničních zaměstnavatelů. Hodinová výše minimální mzdy činí 8,50 eura (zhruba 229 korun). Díky tomu získají zahraniční pracovníci ono okřídlené "místo na slunci" (další z citátů Viléma II.). MiLoG je výsledkem dohody v rámci koaliční smlouvy mezi SPD a CDU/CSU; konkrétně jde o výsledek kompromisu mezi požadavky na dálniční mýto a rodičovskou na straně jedné (CDU/CSU) a na penzijní reformu a minimální mzdu na straně druhé (SPD).

Přitom je třeba uvést, že v některých odvětvích je zavedena minimální mzda už delší dobu a úprava mnoha kolektivních smluv v Německu stávající minimální mzdu převyšuje. Někdy je MiLoG bráněn sloganem "spravedlivá odměna pro všechny" jako společensko-politický čin a oslavován jako vítězství nad neoliberalismem.

Na druhou stranu je MiLoG právem často a tvrdě kritizován kvůli svým zásahům do svobody kolektivního vyjednávání a do samotného volného trhu. Opoziční politici dokonce označili MiLoG jako hřích nejtěžšího kalibru. Problematický je rovněž jeho soulad s evropským právem. Ustanovení § 20 MiLoG, které vyžaduje, aby všichni zaměstnavatelé ze zemí EU i mimo EU platili svým zaměstnancům vykonávajícím práci v Německu alespoň minimální mzdu, je považováno za porušení evropského práva odporující zejména volnému pohybu služeb (čl. 56 a násl. Smlouvy o fungování Evropské unie).

ZMATEK V TRANZITNÍ PŘEPRAVĚ

Koncem ledna 2015 rozhodlo německé Ministerstvo práce a sociálních věcí, že se MiLoG nebude vztahovat na tranzitní dopravu vedenou přes Německo, tedy například na řidiče z České republiky směřující do Francie a nazpět. Toto rozhodnutí ovšem postrádá v MiLoG právní základ a je tak zcela svévolné. Z tohoto důvodu považuji omezení dopadu zákona na případy tranzitu za nepřesvědčivé.

Navíc vzniká řada otázek. Jak například posoudit situaci, kdy je na zpáteční cestě naloženo zboží v Německu? Platí pro tento případ MiLoG jen pro zpáteční cestu, nebo také pro jízdu tam? S ohledem na výše uvedené se domnívám, že znění MiLoG je zcela jednoznačné a zákon se vztahuje i na české zaměstnance českých zaměstnavatelů, kteří svou práci vykonávají třeba jen tím, že projíždějí přes Německo. Výjimku tvoří pouze krátkodobé studijní pobyty v Německu, tzv. praktikum. Německé právo zároveň ještě rozlišuje mezi pracovní cestou a služební cestou.

Přezkoumání dodržování pravidel zakotvených v MiLoG přísluší celním úřadům. Je ovšem otázkou, zda je tento úřad vůbec schopný dodržování MiLoG kontrolovat. Zaměstnává sice velké množství úředníků, ovšem většinou bez právního vzdělání. Jejich kompetence jsou přitom různorodé a od problematiky cel značně vzdálené - vedle dodržování MiLoG kontrolují také osoby pracující načerno, pašování lidí apod.

FORMULÁŘ A FAX: POKROK, NEBO KROK ZPÁTKY?

Jak je pro Německo typické, doprovází také tento zákon rozsáhlá byrokracie, která ovšem ještě nebyla správně uvedena do chodu. MiLoG definuje pro zaměstnavatele rozsáhlé penzum informačních a dokumentačních povinností:

1. Plán výkonu práce na území Německa musí být nafaxován Spolkovému finančnímu ředitelství (Bundesfinanzdirektion West) v Kolíně nad Rýnem (Celní úřad) na faxové číslo +49-221-964870; současně musí být vyplněn formulář 003037 nebo 033037, který lze - obtížně - dohledat na www.zoll.de nebo www.formulare-bfinv.de. Vše musí být odesláno ještě před začátkem cesty do Německa, a to v německém jazyce!

Ve formuláři "Přihláška pro zaměstnavatele" musí být pečlivě vyplněno následující: všechny údaje o zaměstnavateli (název, adresa, IČO); odvětví (například logistika); délka trvání zaměstnání (začátek a konec); místo, kde jsou příslušné dokumenty uchovány (tato lokace může být umístněna prostřednictvím čestného prohlášení i v České republice); odpovědná kontaktní osoba v Německu; adresa pro doručování v Německu (na tuto adresu budou v budoucnu doručovány písemnosti, lhůty začnou běžet doručením této osobě); v každé příloze musejí být uvedeni jmenovitě dotčení pracovníci; pokud se v údajích něco změní, je třeba tentýž formulář použít k oznámení změn. Formulář musí být předložen v němčině. V současné době je možné ho odeslat pouze prostřednictvím faxu.

2. Při celní kontrole musí být předložena - opět v německém jazyce (ostatní úřední jazyky EU nejsou přípustné) - pracovní smlouva, potvrzení o délce pracovní doby; výplatní páska (výpočet mzdy).

3. Tyto dokumenty musejí být uchovány až po dobu dvou let (stejně jako doklad o pojištění zaměstnanců při vysílání do zahraničí).

4. Dále je třeba uvést osobu zplnomocněnou k převzetí písemností a kontaktní osobu v Německu.

5. V případě, že jsou údaje ve formuláři nesprávné či neúplné nebo formulář není doručen včas či požadovaným způsobem, jedná se o přestupek, který může být sankcionován pokutou až do výše 30 000 eur!

PODNIKATELSKÉ RIZIKO OBJEDNAVATELE

Kromě již zmíněného vyplývají z MiLoG odpovědnostní rizika také pro objednavatele přepravy, neboť ten ručí za splnění povinností dopravcem. To vyplývá z (poněkud skrytého) § 13 MiLoG ve spojení s § 14 německého zákona o vysílání pracovníků. Výsledkem je, že objednatel přepravy je vedle dopravce zodpovědný za řádné plnění povinností (mzdy, pokuty atd.). Pokud totiž dopravce prokazatelně nevyplatí požadovanou minimální mzdu nebo mu je za porušení povinností uložena pokuta, ručí za splnění povinností objednatel.

Je přitom sporné, zda je možné, aby zaměstnanci přepravce působili sami jako podnikatelé, tedy jako osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Takováto konstrukce bude s vysokou pravděpodobností považována za obcházení MiLoG a celní úřad ji při celní kontrole nebude akceptovat. Z tohoto důvodu takový postup nedoporučuji.

Další problémy vyvstávají s otázkou, jak dalece mohou být do minimální mzdy započítány diety pro řidiče nákladních vozidel. Řidič kamionu obdrží v současné době denní příspěvek ve výši 45 eur; z toho zaplatí vyšší náklady spojené s pobytem v Německu (strava, ubytování atd.). MiLoG neobsahuje žádná pravidla o odpočtech, jde pouze o stanovení minimální mzdy ve výši 8,50 eura za hodinu.

KRITIKA

Za nevhodné považuji vztažení požadavku minimální mzdy na všechny osoby, byť je výkon jejich činnosti v Německu pouze dočasný. Představme si situaci, kdyby obdobné požadavky zakotvovaly právní řády jiných států. Znamenalo by to, že řidič estonského kamionu, který má naplánovanou cestu z Tallinnu do Lisabonu, má nárok na rozdíl dle příslušné minimální mzdy v jednotlivých zemích, kterými bude projíždět, tzn. rozdíly mezi estonskou minimální mzdou a lotyšskou, litevskou, polskou, německou, francouzskou, španělskou a portugalskou minimální mzdou. A jeho dokumentace musí být předem přeložena do lotyštiny, litevštiny, polštiny, němčiny, francouzštiny, španělštiny a portugalštiny a potom předložena příslušným lotyšským, litevským, polským, německým, francouzským, španělským a portugalským úřadům. Absurdní představa, že?

Dále také není znám přesný účel MiLoG. Má-li být díky MiLoG zajištěn podobný životní standard všem pracujícím, je nejasné, proč by čeští zaměstnanci měli dodržovat německá pravidla, když jsou součástí systému sociálního zabezpečení v České republice a i při výkonu práce se řídí českými předpisy. Dalším problémem je rozpor s evropským právem, o kterém již bylo pojednáno výše.

S ohledem na uvedené je třeba uzavřít, že MiLoG znamená katastrofu a byrokratické monstrum. Nicméně přesto se jedná o platné německé právo, jehož formulace povinností pro zahraniční zaměstnavatele - tedy že musejí vyplácet minimální mzdu jako v Německu - je zcela jednoznačná.

DOPORUČENÍ

Až do vyjasnění souladu aplikace MiLoG na zahraniční pracovníky, kteří Německem jen projíždějí, s evropským právem, nezbývá nic jiného než všem zaměstnavatelům a zaměstnancům doporučit, aby dodržovali informační a dokumentační povinnost a aby vysílali řidiče s odpovídajícími podklady.

Bude-li přitom zaměstnavateli uložena pokuta, je vhodné využít dostupné opravné prostředky a v konečném důsledku docílit toho, aby otázka souladu MiLoG s evropským právem byla předložena Soudnímu dvoru EU. Jak již bylo uvedeno výše, soulad německého zákona upravujícího minimální mzdu s evropským právem je nanejvýš sporný, neboť administrativu související s MiLoG lze považovat za nepřiměřené omezení volného pohybu služeb.

 

Stephan Heidenhain
senior associate, bnt attorneys-at-law

Článek byl publikován v akutálním vydání časopisu Logistika.


Formulář "Přihláška pro zaměstnavatele" (Anmeldung für Arbeitgeber - www.formulare-bfinv.de/printout/033035.pdf)

Povinnosti vyplývající ze zákona se nevztahují jen na řidiče kamionů...
FOTO: JAN SCHEJBAL

Německý zákon o minimální mzdě doprovází rozsáhlá byrokracie.
FOTO: RADIM BEZNOSKA

Související