Nejzásadnější reorganizace politiky EU v oblasti infrastruktury od jejího vzniku v 80. letech 20. století vyústila v definici devíti hlavních koridorů, které mají fungovat coby dopravní páteř jednotného evropského trhu. Nové koridory zahrnují nejméně tři druhy dopravy, tři členské státy a dva přeshraniční úseky.

Aby EU vysokým ambicím dostála, ztrojnásobí své financování dopravní infrastruktury v období 2014 až 2020 na 26 miliard eur. "Doprava je pro výkonné hospodářství EU nezbytným předpokladem, zásadní spojení však v současné době chybí. V Evropě potřebujeme propojit její východní část se západní a přetvořit stávající nesourodý systém dopravy na skutečně funkční síť. Bez dobrého spojení nebude Evropa růst ani prosperovat," uvedl Siim Kallas, místopředseda Evropské komise a komisař odpovědný za dopravu.

TRANSEVROPSKÁ DOPRAVNÍ SÍŤ (TEN-T)

Hlavní dopravní síť se opírá o devět hlavních koridorů: dva severojižní, tři západovýchodní a čtyři diagonální koridory. Vytvořením této sítě, jež má být hotová do roku 2030, se rovněž zlepší propojení jednotlivých druhů dopravy.

Převážná část finančních prostředků EU určených na infrastrukturu bude vyhrazena pro hlavní dopravní síť, která má z hlediska EU největší přidanou hodnotu. Aby se upřednostnila spojení mezi východní a západní částí Evropy, má být téměř polovina z celkového objemu prostředků EU na dopravní infrastrukturu (11,3 miliardy eur z nástroje pro propojení Evropy) určena výhradně zemím podporovaným v rámci politiky soudržnosti.

Novou hlavní dopravní síť bude podporovat komplexní systém tras, které na ni budou navazovat na úrovni regionů a členských států. Komplexní síť zajistí přístupnost všech regionů.

Hlavní síť např. propojí 94 největších evropských přístavů se železnicemi a silnicemi a 38 hlavních letišť s významnými městy pomocí železnice. Zahrne také 15 tis. km železničních tratí zmodernizovaných na vysokorychlostní tratě.

Všechny zúčastněné subjekty a členské státy se budou setkávat v rámci tzv. platforem pro výstavbu koridorů - řídicí struktury, která bude připravovat a provádět "plány stavby koridoru", aby v různých členských státech a v různých fázích bylo možné účinně navázat na práce probíhající na daném koridoru. Platformám pro výstavbu zmíněných devíti koridorů hlavní sítě budou předsedat evropští koordinátoři.

KORIDORY HLAVNÍ SÍTĚ

Baltsko-jaderský koridor je jednou z nejdůležitějších transevropských silničních a železničních os. Spojuje Baltské moře s Jaderským a probíhá napříč průmyslovými oblastmi na jihu Polska (Horní Slezsko), Vídní a Bratislavou, východní oblastí Alp a severní Itálií. Jeho součástí jsou důležité železniční projekty, např. semmeringský patní tunel a koralmská železniční trať v Rakousku, jakož i přeshraniční úseky mezi Polskem, Českem a Slovenskem.

Severomořsko-baltský koridor spojuje přístavy na východním pobřeží Baltského moře s přístavy nacházejícími se v oblasti Severního moře. Koridor spojí pomocí trajektu Finsko s Estonskem, vytvoří moderní silniční a železniční spojení mezi třemi pobaltskými státy na jedné straně a Polskem, Německem, Nizozemskem a Belgií na straně druhé. Na úseku mezi řekou Odrou a německými, nizozemskými a vlámskými přístavy k němu patří také vnitrozemské vodní cesty, např. tzv. Středoněmecký průplav (Mittelland-Kanal). Nejdůležitějším projektem v jeho rámci je vybudování tratě "Rail Baltica" s evropským standardním rozchodem kolejí mezi Tallinnem, Rigou, Kaunasem a severovýchodním Polskem.

Středomořský koridor propojí Iberský poloostrov s maďarsko-ukrajinskou hranicí. Jeho trasa povede podél středomořského pobřeží Španělska a Francie, dále pak napříč Alpami směrem na východ přes severní Itálii, po jaderském pobřeží ve Slovinsku a Chorvatsku a poté odbočí směrem do Maďarska. S výjimkou řeky Pád a některých dalších průplavů v severní Itálii tvoří tento koridor silnice a železnice. Klíčové železniční projekty v rámci tohoto koridoru představují spojení Lyon-Turín a Benátky-Lublaň.

Koridor Východ-východní Středomoří spojuje námořní rozhraní Severního, Černého a Středozemního moře, čímž umožní optimální využití dotyčných přístavů a souvisejících mořských dálnic. S pomocí Labe coby vnitrozemské vodní cesty zlepší multimodální propojení mezi severním Německem, Českem, panonskou oblastí a jihovýchodní Evropou. Zde poputuje dál po moři a propojí Řecko s Kyprem.

Skandinávsko-středomořský koridor představuje z hlediska evropského hospodářství klíčovou severojižní osu. Protíná Baltské moře od Finska ke Švédsku a prochází Německem, Alpami a Itálií, spojuje velká městská centra a přístavy ve Skandinávii a v severním Německu a pokračuje přes vysoce průmyslová výrobní střediska jižního Německa, Rakouska a severní Itálie dále k italským přístavům a hlavnímu městu Malty Vallettě. Nejdůležitějšími projekty v tomto koridoru jsou fixní Fehmarnova úžina a Brennerský tunel, včetně jejich přístupových cest. Po moři pokračuje tento koridor z jižní Itálie a Sicílie na Maltu.

Rýnsko-alpský koridor je jednou z nejfrekventovanějších tras přepravy zboží v Evropě, která přes Švýcarsko spojuje severomořské přístavy Rotterdam a Antverpy s oblastí Středozemního moře v Janově a některými z hlavních hospodářských center v Porýní a Porúří, s oblastmi Rýnu, Mohanu a Neckaru a aglomerací města Milána v severní Itálii. Součástí tohoto multimodálního koridoru je Rýn jako vnitrozemská vodní cesta. Klíčovými projekty jsou částečně dokončené patní tunely ve Švýcarsku a jejich přístupové cesty v Německu a Itálii.

Atlantický koridor spojuje západní část Iberského poloostrova a přístavy Le Havre a Rouen s Paříží a pokračuje dále k Mannheimu a Štrasburku. Tvoří jej vysokorychlostní a paralelní konvenční železniční tratě a také řeka Seina coby vnitrozemská vodní cesta. Klíčovým prvkem tohoto koridoru je jeho námořní rozměr.

Severomořsko-středomořský koridor se táhne od Irska a severních částí Spojeného království přes Nizozemsko, Belgii a Lucembursko k pobřeží Středozemního moře na jihu Francie. Tento multimodální koridor, jenž zahrnuje vnitrozemské vodní cesty v zemích Beneluxu a ve Francii, se zaměřuje nejen na zlepšení nabídky různých druhů dopravy mezi severomořskými přístavy, povodím Mázy, Rýna, Šeldy, Seiny, Saony a Rhóny a přístavními městy Fos-sur-Mer a Marseille, ale také na lepší propojení britských ostrovů s evropskou pevninou.

Rýnsko-dunajský koridor, jehož páteř tvoří průplav Mohan-Dunaj, spojuje centrální regiony kolem Štrasburku a Frankfurtu přes jižní Německo s Vídní, Bratislavou, Budapeští a nakonec s Černým mořem. Nadto k němu patří významná odbočka spojující Mnichov s Prahou, Žilinou, Košicemi a ukrajinskou hranicí.

Z minulých zkušeností vyplývá, že je velmi obtížné realizovat přeshraniční projekty a další dopravní projekty v různých členských státech koordinovaně. Proto v zájmu většího přínosu ze všech investic bude nyní EU klást větší důraz na přeshraniční synchronizaci.

KOMPLEXNÍ SÍŤ

Tzv. komplexní síť bude na regionální a celostátní úrovni navazovat na hlavní síť. Z větší části bude spravována samotnými členskými státy, ale menší část prostředků na ni bude vyčleněna z nástroje pro propojení Evropy a také v rámci regionální politiky. Do roku 2050 se má podle plánu komise převážná většina evropských občanů a podniků nacházet ve vzdálenosti maximálně 30 minut cesty od této dopravní sítě.

FINANCOVÁNÍ EU

Z nástroje pro propojení Evropy bude na příští finanční období 2014 až 2020 na dopravní infrastrukturu k dispozici 26 miliard eur. 80 až 85 % z nich bude použito na financování jednak prioritních projektů spojených s koridory hlavní sítě (prostředky budou k dispozici pro určitý počet dalších dílčích projektů s velkým evropským přínosem pro hlavní síť), jednak tzv. horizontálních projektů, které souvisejí většinou s informačními technologiemi. Jde například o financování projektu SESAR (systém řízení leteckého provozu v rámci jednotného evropského nebe) nebo ERTMS (evropský systém řízení železničního provozu), které musí být používány ve všech hlavních dopravních koridorech. To je zvláště důležitá priorita, protože další inovací nové hlavní sítě má být větší propojení dopravních systémů. Např. pokud jde o jednotný železniční signalizační systém ERTMS, bude nutné investovat do splnění převážně stávajících norem EU. Pod tuto prioritu spadají rovněž tzv. námořní dálnice coby námořní rozměr transevropské dopravní sítě.

Zbývající prostředky lze použít na financování projektů ad hoc, včetně projektů komplexní sítě. Komise bude zveřejňovat pravidelné výzvy k podávání návrhů, aby finanční prostředky z EU získaly pouze projekty s nejvyšší přidanou hodnotou EU.

Komise odhaduje, že náklady na realizaci první fáze financování hlavní sítě v období 2014 až 2020 budou činit asi 250 miliard eur. 26 miliard eur (v běžných cenách) přidělených na dopravu bude podle představ komise působit jako počáteční kapitál, který má stimulovat další investice členských států. Financování TEN-T má podle komise silný pákový účinek. Každý milion eur vynaložený na evropské úrovni údajně přinese pět milionů eur od vlád členských států a 20 milionů eur ze soukromého sektoru.

Kromě toho nyní existuje možnost získat nové prostředky od soukromého sektoru prostřednictvím nových nástrojů financování, jako jsou projektové dluhopisy.

Příspěvek EU na rozsáhlý projekt v oblasti dopravní infrastruktury bude za normálních okolností činit 20 % investičních nákladů za každé sedmileté rozpočtové období. Příspěvek na individuální studie může být až 50 % a u studií a stavebních prací v případě přeshraničních projektů může dosahovat až 40 %. Zbývající prostředky doplní členské státy, regionální orgány nebo soukromí investoři. U minimálně 11,3 miliardy eur vyčleněných pro členské státy, jež jsou způsobilé čerpat dotace v rámci Fondu soudržnosti, se může spolufinancování zvýšit maximálně na 85 %.

SPOJENÍ MEZI VÝCHODEM A ZÁPADEM EVROPY

Napříč EU přetrvávají výrazné rozdíly v kvalitě a dostupnosti infrastruktury mezi jednotlivými členskými státy i uvnitř členských států (místa s nedostatečnou propustností). Prioritou komise je nyní zlepšit spojení mezi východní a západní částí Evropy, a to vytvořením nové dopravní infrastruktury nebo rekonstrukcí či modernizací té stávající.

Důraz se nyní přenesl z jednotlivých projektů na vytvoření hlavní sítě sestávající ze strategických koridorů, které spojí východní a západní část Evropy. Z devíti koridorů hlavní sítě jich sedm má skutečný západovýchodní dosah: Baltsko-jaderský, Severomořsko-baltský, Středomořský, Atlantický, koridor Východ-východní Středomoří, koridor spojující Severní a Středozemní moře a Rýnsko-dunajský koridor.

KORIDORY PROCHÁZEJÍCÍ ČESKEM

Českem procházejí tři koridory hlavní sítě - Baltsko-jaderský, Východ-východní Středomoří a Rýnsko-dunajský koridor. Konkrétními projekty, které by mohly být financovány z evropských zdrojů, jsou např. železniční projekty na trasách Katowice-Ostrava-Brno-Vídeň, Praha-Brno-Břeclav, Ostrava/Přerov-Žilina, Mnichov/Norimberk-Praha, dále např. silniční projekty na trase Zlín-Žilina nebo projekty na vodní cestě Pardubice/Praha-Drážďany.

Kromě toho podpora zahrne např. i studii vysokorychlostní železnice na trase Drážďany-Praha.

POLITIKA TEN-T

Cílem politiky transevropských sítí je zavést dopravní infrastrukturu a spojení, jež jsou základem jednotného trhu, zajistit volný pohyb zboží a osob a podpořit růst, zaměstnanost a konkurenceschopnost EU. V minulosti se dopravní systémy v Evropě vyvíjely převážně na úrovni jednotlivých států. To vedlo k nedostatečným nebo chybějícím dopravním spojením na hranicích nebo na hlavních koridorech.

Nedostatečná dopravní spojení jsou překážkou hospodářského růstu. Od 90. let minulého století se v rámci politiky TEN-T soustředily finanční prostředky EU na podporu rozvoje klíčových evropských infrastrukturních projektů. Vzhledem k obtížnému finančnímu období však nyní vyvstává potřeba přesunout výdaje EU v oblasti dopravy tam, kde přinesou nejvyšší přidanou hodnotu, tj. na vytvoření silné evropské hlavní sítě.


Podle informací Evropské komise


Hlavní koridory transevropské dopravní sítě TEN-T

Koridory železniční sítě (nákladní), přístavy a terminály kombinované dopravy silnice - železnice

Koridory železniční sítě (osobní) a letiště

Silniční koridory, letiště, přístavy a terminály kombinované dopravy silnice - železnice

Koridory vnitrozemských vodních cest

Související